English to Czech and Czech/Slovak to English translator with legal, computer, medical and technical issues specialisation.

Working languages:

English to Czech
Czech to English
Slovak to English

Jan Svoboda
I plant what I have harvested

Prague, Praha, Hlavni Mesto, Czech Republic

Local time: 20:47 CEST (GMT+2)

Native in: Czech (Variant: Standard-Czech)

Send email

Feedback from
clients and colleagues
on Willingness to Work Again

2 positive reviews

(1 unidentified)

Your feedback

Rate service provider

Freelance translator and/or interpreter

This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.

Translation, Editing/proofreading, Website localization, Software localization, Subtitling, Transcription

Specializes in:
Games / Video Games / Gaming / Casino	Media / Multimedia
Livestock / Animal Husbandry	Telecom(munications)
Computers: Software	Social Science, Sociology, Ethics, etc.
Science (general)	Automation & Robotics
Art, Arts & Crafts, Painting

English to Czech - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour
Czech to English - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour
Slovak to English - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour
German to Czech - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour

Euro (eur)

PayPal

Sample translations submitted: 1

Czech to English: MFK System (book) (translated in 2010) General field: Medical Detailed field: Medical (general)
Source text - Czech 15 Předmluva Fyzioterapie je obor, který je ve velké nevýhodě oproti jiným medicínským oborům. Hodnotí a následně upravuje svalové dysbalance, které se nedají tak jednoduše zobrazit jako poruchy struktury. Zlomenina nebo výhřez ploténky jsou údaje objektivní, bolest je jev subjektivní. Faktem je, že není v silách fyzioterapeuta vždy zodpovědně a v krátkém čase zanalyzovat při každé návštěvě pacientův stav funkčních poruch pohybového systému, protože prvků, které tuto situaci ovlivňují, je v těle mnoho. Fyzioterapeuté mohou mít při své práci pocit, že pracují pouze s omezenými informacemi, které jim poskytuje sám pacient. V praxi se často setkávají s faktem, že pacientem podané informace o jeho zdravotním stavu a důkladný kineziologický rozbor nestačí na to, aby se oba zorientovali v současné situaci. Použití praxí prověřených fyzioterapeutických plánů, osvědčených technik či metod často nevede k oboustranné spokojenosti. Ukazuje se, že je velmi užitečné propojit obor fyzioterapie s informatikou. Obsahem této publikace je popis použití metody, která umožňuje rychlou komunikaci mezi fyzioterapeutem a pacientem. Fyzioterapeut vloží zjištěné poruchy do počítačového programu, který v krátkém čase vytvoří vizuální projekci celého hybného systému. 16 Obrazové zpracování přináší ucelené informace a zpětnou vazbu fyzioterapeutovi i pacientovi. Zdokonaluje užití terapeutických technik, a tím i zkracuje celkovou dobu léčby. Metoda MFK, pracovně nazývaná manuální fyzioterapeutická korekce, je zkratka označující iniciály jména autora. Metoda MFK propojuje manuální práci fyzioterapeutů s počítačovým programem (dále jen expertní systém MFK). Expertní systém MFK je počítačový program vyvinutý pro práci s metodou MFK. Zpracovává medicínské údaje, které využívá fyzioterapeut při hodnocení diagnostiky a terapie funkčních poruch pohybového systému. Fyzioterapeut má pomocí expertního systému MFK ucelené informace o vztazích funkčních poruch pohybu pacienta. Získává větší prostor pro vlastní tvořivou práci, která je technikou nenahraditelná. Pacient dostává pomocí expertního systému MFK obrazové zpracování o svých obtížích, a tím schopnost lépe se zapojit do aktivní spolupráce. 17 1. SYSTÉM MFK 18 1.1 INFORMAČNÍ SYSTÉMY ČLOVĚKA Živé lidské tělo je informační síť s nezměrným množstvím komunikačních systémů. Kardiovaskulárním, dýchacím, nervovým a kosterním, stejně jako emotivním a intuitivním. Nervy samy o sobě představují pouze komunikační cesty. To, co je uvádí do provozu, je právě proud impulsů a signály běžící po spojnicích nervů, křižovatkami synapsí až k místu určení, kde jejich dekódování vyvolá akci. Svaly se stahují, ochabují, cévy se smršťují a vyprazdňují, žlázy vypouzejí do oběhu sekrety. Bez akčních impulsů jsou i nervy jako takové mrtvé a neživé. Teprve síla procesů a dějů (energie) jim dává život. Na dráždění odpovídají nejen nervové, ale také tzv. humorální mechanismy, které jsou podnětem spuštěny do chodu. Vegetativní nervy dodávají impuls některým žlázám s vnitřní sekrecí, v prvé řadě přirozeně jejich žláze nadřazené a řídící, hypofýze. Ta je spojena s mozkem spodinou mozkové tkáně, hypotalamem, úzkou stopkou a její funkční sepětí s tímto ústředním orgánem nervové soustavy je nepochybné. Podrážděná hypofýza vydává přímo do krve nepatrné dávky četných hormonů, které specifcky ovlivňují vzdálenější žlázy se širokým spektrem účinnosti. Určitou roli zde hrají zvláštní biologicky aktivní látky, tzv. biogenní stimulátory, které se uvolňují z buněk zničených nebo poškozených mechanickým poničením. 19 Zapomenout nelze ani na impulsy vycházející z psyché člověka, tedy z jeho duševního rozpoložení. Mají velký význam při průběhu choroby, mohou tyto složité děje mezi nervovou soustavou a tkáněmi brzdit, zpomalovat nebo naopak zrychlovat, tak přispívat k hojení. Mnohé metody využívají k práci s pohybem emotivní a intuitivní systém jako například Feldenkraisova metoda, ajurvéda, akupunktura a další. Tělo používá svoji kůži a svalstvo k tomu, aby vnímalo vše, co se děje kolem. Tělo je živoucím záznamem a je ceněno pro svoji přesnou schopnost registrovat okamžitou reakci, cítit a dokonce tušit předem. Tělo je organismus, který sděluje své emoce barvou a teplotou, pohybem, bolestí. Tělo a jeho části slouží jako „paměťová schránka“. Paměť je uložena v obrazech a pocitech, v samotných buňkách těla. Emotivní systém informuje tělo. Je jasné, že je tomu i naopak. Každý jedinec má své normy a zároveň existují normy pro každého jedince v daný okamžik. Jsou tedy jedinečné a neopakovatelné. Jsou-li proměnné a vyvíjejí se, pak člověk splňuje pravidlo pohybu a jeho hybný systém je funkční. Jsou-li určitá místa pohybového systému, která nereagují na žádnou zpětnou vazbu, pak je pravděpodobné, že nastal okamžik trvalé poruchy funkce. Takový dlouhodobý stav vede pouze k jedinému – nenapravitelným degenerativním změnám. 20 Změny hybné regulace, které se projeví funkčními svalovými změnami, kloubním změnám předcházejí. Svalstvo tak svým způsobem představuje tu část hybného systému, do které se určitým způsobem všechny poruchy hybnosti promítají. 1.2 TECHNICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Pokud přijmeme za své laické přirovnání lidského mozku k počítači, pak je CNS jeho hardware a geneticky zakódovaný charakter jeho základních funkcí frmware. Nově získané funkce v podobě pohybových vzorů nebo programů, které se CNS naučila a se kterými společně s pevnými programy pracuje, pak lze označit jako software. Pohybový systém je tedy velmi precizně sestaveným „strojem“, který o sobě do prvního zakolísání nedá vědět, jestliže se o něj však s veškerou pečlivostí a pozorností staráme. V opačném případě jedna chyba způsobí druhou a záleží pak už jen na zkušenostech a praxi odborníka - terapeuta, zda dokáže „stroji“ vrátit jeho původní funkčnost a bezchybnost. Organizace pohybového systému v sobě zahrnuje složky podpůrnou (tvoří ji skelet, klouby, vazy), silovou (svaly, jež následkem transformace chemické energie na mechanickou tvoří pohyb), řídící (nervový aparát) a logistickou (nastavuje a udržuje podmínky pro činnost vnitřního prostředí). Když dojde v některé ze složek k dystabilitě, tedy k jejímu omezení, rozdělujeme ji na dvě kategorie. Na reverzibilní, která přináší omezení nebo neschopnost vykonávat běžně jakoukoliv tělesnou 21 nebo duševní činnost a ireverzibilní, která přináší ztrátu určité tělesné nebo duševní funkce, jež snižuje možnost uplatnění jedince v běžném životě. Obecně můžeme konstatovat, že v současné fyzioterapii se nedostaneme k pozorování skutečné podstaty funkčních změn pohybového systému člověka. Zaměřujeme se na jeho jednotlivé nedostatky, ale jak se ony projevují v celku, nám často uniká. Lidské tělo pracuje s nekonečným množstvím informací. Chemické látky, závislosti prvků, tkání, systémů, umístění, funkce, pravidla, chování, podmínky a tisíce dalších ukazatelů. To vše jsou nezbytné informace k tomu, aby lidské tělo fungovalo tak, jak má. Dojde-li k chybě v přenosu „dat“ v lidském organismu, vznikne nemoc. Informační systémy zpracovávají zákonitosti dat a umožňují přenos informací, které jsou pro uživatele prospěšné. Expertní systém MFK používaný v metodě MFK obsahuje a zpracovává člověkem předem vložená data, prvky. Anatomické prvky hybné soustavy, konkrétní umístění a funkce, vzájemné vztahy a zákonitosti svalové soustavy, kloubní soustavy, nervové soustavy, vnitřních orgánů a kůže, funkční řetězení hybných stereotypů. Nezapomíná na terapeutické techniky měkkých tkání, zákonitosti refexní terapie, mobilizačních technik, elektroléčebnýchtechnik, cvičebních prvků a jejich sestav. Výsledky narušených 22 vztahů prvků přehledně předává formou obrazového zpracování terapeutovi i klientovi. Informatika je ve fyzioterapii je v současnosti nová klinická oblast. Z pohledu diagnostiky i terapie pohlíží na celkový stav funkčních poruch pohybového systému z hlediska vzájemných vztahů. Doposud je odbornost fyzioterapeuta založena na kvalitních odborných znalostech, praktických dovednostech a intuici. V ordinaci fyzioterapeuta komunikují obvykle terapeut a pacient. Expertní systém přináší oboru fyzioterapie, kde je dosud lidský faktor nenahraditelný, mnoho výhod. V ordinaci tak mezi terapeuta a pacienta přibývá nový komunikační prvek, jehož pomocí oba získávají v krátké době přehled o stavu pohybové soustavy pacienta jako celku. Znají sebemenší dysbalance hybného systému, množství a rozmístění funkčních poruch svalového systému. Expertní systém pomáhá fyzioterapeutovi i pacientovi přemýšlet o pohybových funkčních omezeních a možnostech v komplexních souvislostech. 23 Umožňuje sledovat v čase vývoj změn. Jeho výhodou je i ušetření času vynaloženého na nezbytný detailní kinezilogický rozbor. Počítačový 3D model, který znázorňuje poruchu hybnosti v prostoru, zobrazuje vyšetřeného klienta v omezeném postoji, stereotypu. Fyzioterapeut i pacient díky tomuto zobrazení lépe pochopí místo bolesti a terapeut tak snadno rozhodne o užití dalších léčebných praktik, jako je cvičení, měkké techniky a jiné. Pacient dostává ucelenější a představu o aktuálním stavu svého pohybového aparátu. Správná volba druhu léčebné techniky a správné pořadí jejich užití hraje velmi významnou roli při zlepšení kvality pohybových stereotypů jedince. Díky propracovaným metodickým postupům může fyzioterapeut kvalitněji posuzovat aktuální stav jedince a případné nedostatky korigovat. Je nutné poukázat na skutečnost, že použití expertních systémů při vyšetřování, diagnostice a léčbě hybného systému ve formě počítačového zpracování dat je při správném použití velkou předností. Zdokonalovat tuto metodickou oblast fyzioterapie je pro dnešní a příští generaci nezbytné. S jejím rozvojem nabude fyzioterapie u pacientů patřičné vážnosti. 24 1.3 METODA MFK A EXPERTNÍ SYSTÉM MFK V. Janda ve své dlouholeté odborné práci vždy poukazoval na nutnost přesného vyšetření pacienta, které jediné je základem racionální terapie. Podrobně analyzoval otázku funkčních poruch pohybového systému, snížení svalové síly na funkčním podkladě, tzv. pseudoparézy. Metoda MFK na jeho zkušenosti navazuje. Přináší k těmto poznatkům a tématům týkajících se pohybových systémů moderní a komplexní fyzioterapeutický přístup. Metoda MFK vychází ze zásad současné fyzioterapeutické praxe a obohacuje ji o možnosti, které nabízí současná úroveň programování. Jak již bylo řečeno, vzájemným propojením práce fyzioterapeuta a expertního systému MFK získává terapeut i klient velkou výhodu nejen v oblasti komunikace, ale i v léčebném efektu. Expertní systém MFK zpracovává fyzioterapeutem vložené informace o poruchách jednotlivých prvků hybného systému. Následně zobrazuje výsledky zákonitostí jeho poruch a nabízí vhodný terapeutický postup tak, aby bylo zachováno pravidlo aplikace terapeutem zvolené léčebné techniky na určité místo a v určitém pořadí. 25 Práci fyzioterapeuta s expertním systémem MFK lze velmi stručně rozčlenit do několika hlavních okruhů : 1. Vstupní pohovor – anamnéza 2. Vyšetření 3. Diagnostika – projekce tělních systémů 4. Volba techniky terapie 5. Kontrola 6. Plán další terapie 1.3.1 VSTUPNÍ POHOVOR – ANAMNÉZA Terapeut provádí při vstupním pohovoru klasicky vedenou anamnézu. Obrazovým vyjádřením zaznamenává do expertního systému MFK klientem sdělované údaje o trvalých, dočasných, objektivních i subjektivních změnách na tkáních pohybového systému. Do obrazové mapy zaznamenává výskyt zlomenin kostí, lokalizace jizev na kůži, bolestivé obtíže svalů, kloubů, křečí apod. Do přehledné tabulky písemně zapisuje podrobnosti, týkající se daného problému. 26 Obr. 1.1: Obrazová mapa anamnézy. Na obrazové mapě expertního systému MFK – anamnéza jsou vyznačeny následující údaje: Zlomenina stehenní kosti na pravé dolní končetině v současnosti s nebolestivým projevem, operace v oblasti pravého vnitřního kolene v současnosti s nebolestivým projevem, v oblasti bederní páteře v úseku L3-L5 projev současné bolesti stupně 3 (dle stupnice škály bolesti) bez strukturálních změn na páteři, projev současné bolesti stupně 3 (dle stupnice škály bolesti) v oblasti musculus quadratus lumborum a musculus glutaeus medius a projev občasných obtíží v oblasti pravé horní části musculus trapezius a atlantooccipitálního skloubení. 27 1.3.2 VYŠETŘENÍ Po vstupním pohovoru provádí terapeut, jako při každé další návštěvě klienta, vyšetření hodnotící myokinetickou aktivaci. Vždy porovnává pravou a levou stranu. Konkrétní změnu myokinetické aktivace proti normě zaznamená do expertního systému MFK v přesně určeném místě. Obr. 1.2: Terapeut provádí vyšetření hodnotící myokinetickou aktivaci musculi glutaei maximi. V označeném místě provádí terapeut níže popsané vyšetření. 28 1.3.3 PROJEKCE TĚLNÍCH SYSTÉMŮ Výsledky vyšetření myokinetické aktivace jsou vyhodnoceny algoritmem, který vychází ze závislostí mezi částmi jednotlivých tělních systémů (nervového, svalového, kloubního a páteře). Vztahy mezi změnami myokinetické aktivace vyšetřovaných svalů proti normě jsou zobrazeny na diagnostické mapě svalového systému v expertním systému MFK. Obr. 1.3: Diagnostická mapa svalového systému expertního systému MFK. Na obrázku jsou zobrazeny vztahy mezi změnami myokinetické aktivace vyšetřovaných svalů proti normě. Sytost zobrazení určitých svalových skupin vyjadřuje projevy obtíží na svalovém systému. 29 1.3.4 HISTORIE ZÁZNAMŮ Expertní systém MFK umožňuje ukládat obrazové zobrazení jednotlivých diagnostických nálezů svalového systému, historicky porovnávat a hodnotit vývoj změn. Obr. 1.4: Porovnání čtyř záznamů změn myokinetické aktivace svalů. Z obrazového zpracování jednotlivých nálezů jsou patrné změny obtíží v oblastech pletence ramenního a zadní strany dolních končetin. 30 1.3.5 VOLBA TERAPEUTICKÉ TECHNIKY Fyzioterapeut po pečlivém zhodnocení získaných objektivních a subjektivních nálezů z anamnézy a z vyšetření vybere vhodnou fyzioterapeutickou techniku z nabízené škály expertním systémem MFK (stimulace soustavy refexních bodů, masáž svalů, stimulaci trigger pointů (Trp) a tender pointů (TP), mobilizace, elektroléčba, cvičení apod). Postup a místo zákroků vybrané techniky je zpracován dle aktuálního nálezu a veden expertním systémem MFK. Pečlivá aplikace vybrané techniky je plně v rukou fyzioterapeuta. Obr. 1.5: Terapeutická mapa expertního systému MFK . Refexní stimulace trigger bodů ukazuje v levé části na postavách z předního a zadního pohledu oblasti, které jsou připravené pro stimulaci trigger bodů a v pravé části aktuální nabízenou oblast pro stimulaci trigger bodů. Přesnou lokalizaci místa aplikace u pacienta vyhledá fyzioterapeut sám dle svých dovedností. V dolní části mapy je znázorněn modrým pruhem časový údaj o postupu zvolené techniky. 31 1.3.6 KONTROLA Po každé ukončené fyzioterapii provádí fyzioterapeut kontrolu myokinetické aktivace těch svalů, které byly při vyšetření označeny jako změněné oproti normě. Tyto polohy jsou zobrazovány expertním systémem MFK. Klient a terapeut tak získávají přehled o účinnosti zvolené terapie. Obr. 1.6: Kontrola V expertním systému MFK jsou na závěr vyhodnoceny ty svaly, které byly při vyšetření označeny jako změněné oproti normě. Dle nabídnutých vyšetřovacích poloh provádí fyzioterapeut jejich kontrolu. 32 1.3.7 PLÁN DALŠÍ TERAPIE Na základě získaných údajů z anamnézy, vyšetření, diagnostiky, průběhu fyzioterapie a závěrečné kontroly určuje fyzioterapeut plán další návštěvy. Vždy plánuje pouze jednu návštěvu. Další kontrolní návštěva se vždy určuje dle aktuálního stavu pacienta. 33 2. ANAMNÉZA 34 2.1 ANAMNÉZA Každé lokalizované bolestivé podráždění působí v segmentu, ve kterém se nalézá bolestivá struktura. V segmentu samotném pozorujeme zpravidla hyperalgickou kožní zónu, svalový spasmus, bolestivé body na okostici, omezenou pohyblivost hybného segmentu páteře a někdy i anamnesticky zjistíme dysfunkci vnitřního orgánu. Máme pak možnost tyto změny klinicky diagnostikovat a vhodným působením na pohybový systém je ovlivnit na ostatních tělních systémech. Uvedené reflexní změny však nezůstávají omezené pouze na určitý segment. U viscerálních poruch se objevují visceroviscerální refexy, bolest v oblasti žlučníku, srdeční selhávání, dušnost atd. Nejvýrazněji se přitom tyto suprasegmentální refexy projevují v samotné pohybové soustavě. Například akutní segmentová blokáda v bederní oblasti vyvolává spasmus celého bederního vzpřimovače trupu. Každé lokalizované omezení pohyblivosti působí na vzdálené úseky páteře a vyvolává reakci blízkou řetězové. Každá vážnější porucha, nacházející se na okraji, vyvolává odpověď v centru. 35 Je třeba odhalit pohybové stereotypy pacienta, jimiž si ulevuje od bolestivých stavů a pracovat na jejich odstranění, neboť odstranění bolesti ještě neznamená automatickou redukci naučeného pohybového stereotypu, jež by mohl mít za následek opětovný návrat bolesti. Na všech uvedených úrovních lze rozlišovat somatickou a vegetativní reakci na bolestivý podnět. Somatická reakce se projevuje v pohybovém systému zvýšenou svalovou tenzí nebo naopak útlumem. Motorický stereotyp se mění na centrální úrovni. Bolest se na centrální úrovni projevuje jako stres. Vegetativní změny jsou pestřejší, objevují se hyperalgické kožní zóny, pocení a maximální bolesti ve tkáních. Funkční diagnostika a následná cílená terapie předpokládá a vyžaduje důkladné pochopení funkčních změn v pohybové soustavě nejen ze strany terapeuta, ale i pacienta samotného. První vstupní informace při úvodním rozhovoru s pacientem mapuje jeho aktuální stav, objasňuje příčiny bolesti, a také zjišťuje, zda je ochoten se do své léčby aktivně zapojit. Po zodpovězení kladených otázek, „Co vás k nám přivádí? Co vás trápí? V jakém místě cítíte největší bolest? Jak se bolest projevuje? Je bolest stejná a trvalá, nebo se její místo mění, a pakliže ano, kam? Vystřeluje bolest do určitých míst? Je nějaký úkon, který bolest vyvolává? Při jakém úkonu se bolest zvyšuje? Jakým způsobem si od bolesti ulevujete? 36 V jaké části dne je vaše bolest nejintenzivnější?“, zaznamená fyzioterapeut zjištěné údaje do expertního systému MFK. V anamnestických údajích nesmí chybět subjektivní pocity bolesti ani trvalá poranění svalového, kloubního, páteřního a vnitřního systému (operace, úrazy, jizvy, trvalé onemocnění, dědičné choroby, alergie). Tyto údaje zapisuje fyzioterapeut do obrazových map, které nabízí expertní systém MFK a jež jsou vždy k nahlédnutí. Při kontrolních návštěvách fyzioterapeut uvádí a značí do expertního systému MFK pouze změny. Obr. 2.1: Ukázka zápisu obrazových map v expertním systému MFK - anamnéza. 37 Uvedené údaje byly zaznamenány fyzioterapeutem na základě získaných informací od pacienta: Na prvním záznamu je vyznačena na pravé dolní končetině zlomenina holenní kosti. Ta zůstává po celou dobu v záznamech jako poškození kosti. Současně si pacient stěžuje na velké bolesti (stupeň 4 hodnocení dle škály bolesti) v oblasti bederní páteře vlevo v rozsahu bederních obratlů L3-L5. Na druhém záznamu zůstává značení holenní kosti. Při první kontrole byl změněn subjektivní pocit bolesti pacienta (stupeň 2 hodnocení dle škály bolesti). Lokalizace výskytu bolesti zůstává. Na třetím záznamu zůstává značení holenní kosti. Při druhé kontrole se změnil pacientův pocit vnímání bolesti (stupeň 1 hodnocení dle škály bolesti) i lokalizace. Na čtvrtém záznamu zůstává značení holenní kosti. Při třetí kontrole došlo u pacienta vy vymizení pocitu bolesti v místě bederní páteře, pouze zůstává nepatrný občasný pocit bolesti na stupni 0-1 v místě obratle L5. Po zapsání aktuální anamnézy následuje vyšetření myokinetické aktivace. K upřesnění názoru fyzioterapeuta na pacientem udávanou bolest je vyšetření myokinetické aktivace nezbytné. Fyzioterapeut i pacient při pohledu na anamnestické a diagnostické mapy snáze chápe souvislosti vzniku bolestí a obtíží. 38 Další podrobné anamnestické dotazy následují pro upřesnění postupně v průběhu dalších chvil či návštěv. Otázky typu popisu průběhu pracovního dne se všemi činnostmi, které provozuje, včetně zahrnutí všech činností otázky hygieny, oblékání, stravování, zaměstnání, jednotvárnosti pohybů, fyzickou aktivitu, vztahy v soukromí i na pracovišti, jsou velmi důležité na dokreslení celého anamnestického rozhovoru, protože to vše může ovlivňovat jeho bolesti a obtíže. Mezi další potřebné informace, vedoucí k odhalení příčiny bolestivých stavů pacienta, patří také ty o jeho chuti k jídlu, pravidelnosti stolice, snášenlivosti jednotlivých pokrmů, pravidelnosti pitného režimu, močení, sexuálního života. Je třeba zjistit, zda pacient používá pravidelně nějaké léky. Pakliže ano, tak jaké a na co jsou určené. Pracovní anamnéza zjišťuje spokojenost pacienta s vykonávaným povoláním a s nároky kladenými na jeho osobu, sociální anamnéza vypovídá o jeho rodinných a partnerských vztazích a jeho spokojenosti s nimi. V neposlední řadě anamnéza rodinná se zaměřuje na rodinné zázemí pacienta a zjišťuje, zda jeho rodina stále žije, k jaké sociální skupině náleží a jaký je její zdravotní stav. Při vyšetřování pohybové soustavy musíme bedlivě pozorovat reakce pacienta nejen na pohybové vyšetření, ale také na dotazy v anamnéze. Jen tak můžeme zjistit, jaká je jeho skutečná bolest, zda není zatížená jeho případným přehnaným sebepozorováním či sebelítostí. Mapujeme nejen jeho držení těla, ale také 39 jeho mimiku, protože teprve informace z obou těchto zdrojů nám společně s výsledky vyšetření svalové aktivace dopomohou k získání celkové objektivní diagnostiky. Fyzioterapeut se tak mnohdy v rozhovorech s pacientem dostává do role psychoterapeuta. V tomto ohledu jsou správně vedené rozhovory důležitým a velmi účinným prostředkem ke zlepšení celkového psychosomatického stavu pacienta. Metoda MFK věnuje otázkám psychosomatických postojů a motorických stereotypů velkou pozornost. Rozsah této publikace však nedovoluje podrobné seznámení s praktikami psychoterapeutického rozhovoru metody MFK vedeného fyzioterapeutem. Snad alespoň tento stručný náhled na problematiku ukáže na užitečnost a nezbytnost správně vedeného rozhovoru fyzioterapeuta s pacientem. Posturální jistota (rovnováha, symetričnost, balanc) je základem pro většinu lidských činností. Bez její patřičné kvality není možnost vykonávat kvalitní fyziologickou hybnost. Aby mohl být udržován správný postoj a pohyb, musí být svalstvo v rovnoměrném napětí – tonu, který je udržován jemnou souhrou svalových a vestibulárních proprioceptorů s různými oddíly ústředního nervstva. Je-li tato souhra narušena, člověk se ocitne ve stavu duševní i fyzické nejistoty, kterou je možno vysledovat nejen ve svalovém, kloubním, kosterním, páteřním, ale i v psychickém systému. 40 Tak, jak se s vývojem motoriky utvářejí pohybové vzory, tak se s vývojem psychiky utvářejí a zapisují vzory psychického chování a jednání jedince. Tyto vzory, či řekněme stereotypy, bývají vlivem vnějšího a vnitřního prostředí stále narušovány a ocitají se v kvalitativně větší či menší nejistotě. Velikou roli tu hraje nejen charakter a rozsah poruchy, ale také časový faktor, tedy délka trvání poruchy a délka jejího degenerativního působení na ostatní systémy. 41 3. VYŠETŘENÍ 42 3.1 NEUROFYZIOLOGICKÝ A MECHANICKÝ MODEL LIDSKÉHO POSTOJE Neurofyziologický model lidského postoje vychází z vývojové kineziologie. Mezi čtvrtým a osmým týdnem života se začíná formovat základní schéma automatického udržování polohy těla. Do té doby novorozenec zaujímá asymetrickou polohu s převahou fexorů páteře, fexorů, adduktorů a vnitřních rotátorů na končetinách, s reinklinací hlavy a anteverzí pánve. Během prvních tří měsíců života postupně dochází k útlumu tohoto držení, k zapojení extenzorů, abduktorů a zevních rotátorů, tedy k vyrovnané aktivitě agonisty a antagonisty. Toto ideální schéma držení těla se posléze prolíná celým dalším fyziologickým vývojem člověka. S dosažením vyšší polohy jedince jako je sed, klek na čtyřech a stoj, může po určitou dobu dojít k „návratu“ ke starším modelům držení těla. Vývojově mladší model vždy obsahuje model starší. Posturální motorika existuje v programu již v době, kdy ještě není přítomna, stejně jako vliv nocicepcí. Každý člověk má totiž k dispozici geneticky založený program posturálního chování, aby mohl dosáhnout kýženého cíle – pohybu. V průběhu dozrávání centrálního nervového systému se začínají uplatňovat posturální mechanismy. Defnovaný rámcový vzor zůstává v člověku „zakódovaný“ po zbytek jeho života. Vlivem prostředí a během své existence si člověk vytváří „databanku“ motorických programů, hybných stereotypů, tvořících jeho individualitu. 43 V průběhu života se u člověka objevují nejrůznější nocicepce, na něž organismus okamžitě reaguje ve snaze kompenzace. Náhradní hybné vzory jsou však pro člověka a dlouhodobou funkčnost jeho organismu velmi nepříznivé. Geneticky dané posturální programy v sobě totiž zahrnují přesně stanovený systém opěrných bodů a v náhradním hybném vzoru dochází k jeho vychýlení, tedy k tzv. dysfunkci. Základní vzor v takovém případě odmítá poslušnost, dochází k deformativnímu vlivu na pohybový systém a následkem toho se z původně funkční poruchy stává porucha strukturální, se všemi známými následky. Lidské tělo je složeno z částí tvořících systémy. Jednotlivé části systémů a systémy samotné mají projevovat své výjimečné vlastnosti. Svaly mají v těle zajišťovat pohyb, mají být pružné, klouby se mají ohýbat, páteř má v jednotlivých obratlích pružně reagovat, kosti mají tělo podepírat, zajistit mu odolnost, vazy pevnost a jeho stabilitu, cévy mají propojovat jednotlivé jeho části a zajišťovat jim výživu, nervy mají přenášet informace o životních procesech atd. Při funkční poruše jednoho prvku v systému dochází k omezení jeho samotného a zároveň se následné omezení přenáší v určité míře i do všech ostatních. Příčina blokád a bolestí je přisuzována nadměrné či jednostranné zátěži, nebo nedostatečné či zanedbané péči o jednotlivé systémy a jejich prvky. 44 Síla jednotlivých částí a systémů je pro jejich vzájemnou provázanost obrovská, a proto by tento fakt neměl unikat pozornosti. V hybné soustavě jsou vztahy mezi jejími částmi uspořádány takovým způsobem, že tvoří nebývale pevný celek. Pokud však dojde k narušení jen jediné, vznikne nerovnováha. Z mechanického pohledu je stabilita pohybové struktury založena na vnitřním napětí a ovlivňována prostředím vnějším. Svaly se upínají v daných místech kosti a v přesných polohách jsou drženy napětím svalů. Jejich mechanická stabilita je pak zajištěna vnitřním napětím (předpětím), pevností a pružností svalů, vaziva a kostí. Vliv vnitřního pnutí u hybného systému převládá nad vlivem gravitace. Člověka lze otočit hlavou dolů, ale s jeho pohybovým systémem se tvarově nic nestane. Je pochopitelné, že na pružnosti svalů a kostí závisí možná deformace hybného systému, která vzniká působením vnější nebo vnitřní síly. Tento mechanický pohled na stabilitu hybného systému přitom nijak neupozaďuje nervové řízení pohybové soustavy, jež důmyslným propojením nervových receptorů se všemi prvky pohybové soustavy řídí a koordinuje celou strukturu pohybové symetrie. 45 Lze tedy říci, že se jedná o několik úrovní, které zajišťují stabilitu člověka. Duševní, která obstarává impulz chtění nebo zábrany vykonat pohyb v daném směru. Nervová, která sbírá a řídí refexy proudící k výkonným orgánům pohybu. Mechanická, jež plní funkci rovnováhy fyzických prvků, tvořících výslednou mechanickou stabilitu člověka. V lidském těle se nachází 206 kostí. Ty drží svaly, úpony, šlachy, vazivo a chrupavky v takových polohách, které určují charakteristický dynamický tvar našich těl a zabraňují, aby se naše tělesná schránka zhroutila působením gravitační síly. Ačkoliv je pohybový systém sestaven z mnoha samostatných částí, je třeba ho vždy posuzovat jako celek. Jestliže je například stažen musculus iliopsoas na jedné straně z důvodu oslabení na druhé straně, je omezen pohyb v pánvi. Tato porucha vede ke změně tlakového zatížení chodidla, a tím k napětí dalších svalů. To má za příčinu změnu celkového držení těla, ovlivnění funkční polohy vnitřních orgánů a omezení jejich funkce. Změna nastane také v psycho-biochemické rovnováze osobnosti, což má vliv i na ostatní buňky těla. 46 3.2 VYŠETŘENÍ MYOKINETICKÉ AKTIVACE Chceme-li dospět k odpovědi na otázku, jak funguje pohybový systém, tedy jaká je funkční porucha pohybového systému z pohledu celku, musíme k tomuto účelu použít takové vyšetřovací metody, které objasňují myokinetickou aktivaci jednotlivých svalů celého svalového systému. Nestačí pouze vyšetření svalového systému pohledem a pohmatem. Při prvním kontaktu s pacientem klade metoda MFK důraz na prvořadé opakované kineziologické vyšetření, prováděné v daném postupu, řízeném expertním systémem MFK a přísně dodržovaném fyzioterapeutem. Současně je testována také dysbalance, což umožňuje získání dokonalého přehledu o celkovém funkčním stavu pohybových stereotypů. Výsledky tohoto vyšetření zaznamenává fyzioterapeut do expertního systému MFK. Z tohoto vyšetření vzniká možnost posouzení funkčního stavu svalového aparátu. Při vyšetřování zaznamenává terapeut do expertního systému MFK specifcká svalová oslabení, u kterých není třeba vědět, zda jde o symptom nebo o přítomnost patologického podkladu. Vyšetření není měřením, ale posuzováním kvality nástupu svalového pohybu, jeho aktivity. 47 A stejně jako kineziologie užívá techniky svalového testování k určení potřeby a efektivity léčby, tak metoda MFK využívá výsledků vyšetření myokinetické aktivace k posouzení dysbalancí a stanovení terapeutických technik vedoucích k obnově svalové rovnováhy, která je nutná pro dobré držení těla. Vyšetření myokinetické aktivace je prvním a posledním krokem, které se při této metodice používá. Abychom dospěli k co nejefektivnějšímu terapeutickému výsledku, musíme nejprve nalézt místa oslabení, přesněji řečeno příčiny ve vztahu k následkům. Tyto příčiny se nacházejí v omezení projevu pohybu jednotlivých svalů oproti normě, tvořících buď symetrickou nebo asymetrickou stabilitu, případně labilitu pohybového systému. Vyšetření myokinetické aktivace v mnoha případech odhalí taková oslabení, která by fyzioterapeut běžně považoval za nález dobrý nebo v mezích normy, méně významný až nepodstatný. Právě takové hodnoty, které se vyskytují v lidském těle v častějších případech, mohou značně narušit stabilitu celku a z původně „nepodstatného“ dílčího nálezu v průběhu času může vzniknout závažný problém celého pohybového systému. Pro MFK metodu je diference minimálně 50 % rozdílu nedostačující. Potřebnou a možnou hranicí je schopnost rozeznat rozdíl již na úrovni 15 % bez ohledu na skutečnost, zda je pacient pravák či levák. 48 Metodika je v tomto ohledu nepřenositelná a záleží jen na vnímavosti, citlivosti, koordinaci, smyslu pro rytmus a v neposlední řadě také na časové praxi každého terapeuta. Vyšetřování myokinetické aktivace není činnost náročná, ale vyžaduje patřičnou dávku zkušeností. Přesto je naučitelná. Už jen proto, že expertní systém MFK nabízí pouze možnosti zapsat či nezapsat nalezenou odchylku v projevu svalu od normy. Jeden terapeut se od druhého liší pouze tím, kdo odhalí i ty nejmenší nuance a tím se jeho měření stává detailnějším a kvalitnějším. Není ovšem chybou, když začátečník při vyšetřování myokinetické aktivace rozlišuje pouze výraznější změny, neboť postupně beztak dospěje ke stejnému modelu nálezu v rámci celku. Výsledky vyšetření se liší pouze v procentuálním zapsání těchto změn. Posuzování hodnoty myokinetické aktivace vyžaduje soustředěnou praxi. A stejně jako musí terapeut brát v potaz individualitu pacienta, musí při vyšetření zohlednit také jeho věk. Dítě totiž bude jen stěží stejně silné jako dospělý člověk. Odolnost, kterou některé děti v testech při vyšetření vykazují, je často překvapující, a naopak dospělí často vykazují menší sílu, než by se dalo očekávat. Někteří jedinci prostě mají „funkční výbavu svalu“ na vysoké úrovni a jiní naopak na nižší. 49 Tomu odpovídá i jejich povaha, schopnosti, dovednosti, výdrž, kapacita aj. Je proto nutné vždy najít jiný sval a porovnat ho se slabým svalem. Při vyšetřování atleta či kulturisty je přitom složité najít svalové oslabení, neboť jejich svalová kinetická aktivita mnohonásobně převyšuje aktivitu běžného člověka. V takovém případě je nutno zvážit i minimální diferenci jako příznak svalového oslabení. Pro objektivní vyšetření svalového systému může být pacient terapeutovi nápomocný a informovat jej o svých pocitech při vyšetření. 3.2.1 ZMĚNY AKTIVACE SVALU PROTI NORMĚ V průběhu činnosti svalu jsou aktivovány jednotlivé motorické jednotky asynchronně, nárůst síly svalu je postupný, nelze dosáhnout maximálního momentu síly. Pokyn: „Vykonejte pohyb maximální silou“ znamená vykonání pohybu pacientem synchronizací všech motorických jednotek (časová sumace), během kterého sice dojde k maximální síle, ale pouze krátkodobě a za cenu stoupající únavy. Z výše uvedeného vyplývá, že za normálních okolností sval, který není poškozen, nemůže mít stále stejný výkon, protože synchronizace vzniká až na konci pohybu a to krátkodobě. Za patologických okolností se může synchronizace objevit i při nižším úsilí. 50 Podle Kenny vznikala inkoordinace uvnitř svalu. Předejít jí lze omezeným pohybem. Pokud se svaly ocitnou v inhibičním postavení, mohou se projevovat zkrácením, zvýšeným tonem, palpační bolestivostí nebo naopak hypotonií, tedy snížením tonu. Na základě praktických zkušeností je dokázáno, že jakkoliv narušený nebo změněný sval má sklony k častější a větší unavitelnosti. Naopak sval s plnou myokinetickou aktivitou tvoří pohybovému systému patřičnou oporu, zajišťuje mu spolehlivost a pružnost. Takový sval je plně zapojen do pohybových stereotypů jedince a spolehlivě slouží v průběhu jeho plnohodnotného života. 3.2.2 ZPĚTNÁ VAZBA PŘI VYŠETŘOVÁNÍ Během vyšetření myokinetické aktivace konkrétního svalu si terapeut musí být neustále vědom, že díky kontaktu rukou používá receptory na tlak, pohyb a využívá prostorové vnímání. Přitom dochází ke spojení vnímání tlaku, pohybu a polohy. To je v případě použití přístroje naráz neproveditelné, proto se výbava člověka v tomto směru, navzdory vyvíjejícímu se technickému pokroku, zdá být dodnes zcela nepřekonatelná. Každým pohybem v průběhu vyšetřování vyvoláme zásah do organismu a vzbudíme jím reakci pacienta, již zaregistrujeme jako tzv. zpětnou reakci s druhým jedincem. Impuls terapeuta a reakce pacienta jsou momentálním a neopakovatelným jevem. Zásahy terapeuta přitom nejsou věrně reprodukovatelné. 51 Proč? V rukách je totiž veliké množství receptorů, které terapeut využívá při vyšetřování. Lidská ruka je přitom tím nejkvalitnějším detektorem na odhalení skutečné pohybové kvality funkce tkáně a neexistuje žádný přístroj, kterým by šlo ruku nahradit. Je proto paradoxem, že řada terapeutů odmítá používat hmat i zrak a přitom tak ztrácejí své nejmocnější partnery při léčbě pohybového systému. 3.2.3 STUPNĚ SVALOVÉ SÍLY Základy svalového testu položili Pohl, Williams. U nás tuto metodiku dokonale rozpracoval Janda. Stupnice určování svalové síly dle Jandy rozeznává tyto základní stupně: 0. stupeň = sval nereaguje, nevykazuje žádný pohyb 1. stupeň = záškub svalu, hmatný nebo viditelný, žádný pohyb 2. stupeň = pohyb bez odporu tíhy při vyloučení gravitace 3. stupeň = pohyb proti gravitaci v plném rozsahu, avšak bez známky odporu 4. stupeň = pohyb proti gravitaci v plném rozsahu, proti mírné mu odporu odpovídajícímu normální síle 5. stupeň = pohyb proti gravitaci v plném rozsahu, proti maximálnímu odporu odpovídajícímu normální síle 52 Z dnešního pohledu je však patrné, že k posouzení funkčních poruch pohybového systému jím navržený svalový test s hodnocením 0-5 stupňů zdaleka nestačí. Snížení svalové síly na funkčním podkladě (tzv. pseudoparézy) často dosahuje stupně 4-5. Jen ve výjimečných případech se pohybuje kolem stupně 3 a méně. Stupeň 5 N (normal) odpovídá normálnímu svalu, respektive svalu s velmi dobrou funkcí. Sval je schopen překonat při plném rozsahu pohybu značný vnější odpor, nicméně to není zárukou kvalitního svalu a všech jeho funkcí. Na první pohled může být zdravý, ale druhý odhalí jeho snadnou unavitelnost. Proto je technika vyšetření myokinetické aktivace zvlášť důležitá, neboť zjišťuje hodnoty pohybující se kolem tzv. normy. Z toho vyplývá, že při určování dysbalance pohybu u funkčních poruch hybného systému je tak malá stupnice testování zcela nevyhovující. A neuvěřitelné rozpětí možností poškození svalu mezi stupni 4 a 5 je opravdu alarmující. Také proto je nezbytné v podobných případech posuzovat unavitelnost svalu, jeho myokinetickou aktivaci proti odporu. 3.2.4 AKTIVNÍ SVALOVÁ ČINNOST Obor, který měří aktivní činnost svalů, se nazývá kineziologie. Přítomnost trigger pointu ve svalech způsobuje změnu kvality jeho hybné funkce. 53 Většina trigger pointů je přitom tzv. němých. Změna kvality pohybové funkce se však v průběhu vyšetření mění a lze její proměnu zjistit až při závěrečném vyšetření. Aktivní činnost svalů se rozděluje do tří druhů kontrakcí: Kontrakce koncentrická izotonická – sval se zkracuje, smršťuje. Toto může probíhat po celou dobu pohybu při pohybu pomalém. Sval však může kontrahovat velice rychle na začátku pohybu a následný pohyb už spočívá v setrvačnosti. Rychlá kontrakce svalu na začátku pohybu se označuje jako kontrakce balistická a vyznačuje se rychlostí i malou únavností Kontrakce izometrická, statická – sval nemění svou délku. Při této kontrakci nedochází k žádnému viditelnému posunu, přesto pohyb probíhá. Například ze ztvrdnutí svalového bříška lze vypozorovat aktivitu svalu. Příkladem této verze jsou různé výdrže a kontrakce jí způsobené jsou nesmírně únavné, neboť bývá ztížený oběh krve a mízy ve svalu. Kontrakce excentrická – brzdící, neboli kontrakce prodloužením, je taková činnost svalů, kdy sval vykonává určitý pohyb opačného směru, než který sám obvykle vykonává. K. Lewit při soustavném testování často pozoroval, že oslabené svaly při funkčních poruchách pohybového systému vzápětí po jakémkoliv fyzioterapeutickém systémovém zásahu, případně při manipulaci, místním znecitlivěním, podáním jehly, postizometrické svalové relaxaci nebo při protažení kůže, vyvíjejí větší sílu než při prvním vyšetření. 54 Z toho vyplývá jednoznačný závěr: svalové spasmy, spoušťové zóny, hyperalgické kožní zóny, kožní řasa i protažlivost kůže se mohou změnit, respektive mohou se upravit. 3.2.5 POSTUP PŘI VYŠETŘOVÁNÍ MYOKINETICKÉ AKTIVACE Poškození, resp. narušení funkční hybnosti svalu můžeme odhalit jen v případě uvědomění si skutečnosti, že norma reakce svalu je u každého jedince jiná a měnitelná. Nelze tedy každého pacienta posuzovat podle předem vytvořené šablony, ale vždy k němu musíme přistupovat individuálně a objektivně posoudit danou situaci, jakož i stav jeho poškození, a toto zaznamenat do expertního systému MFK. Jakým způsobem provést vyšetření, jakou polohu má pacient při tom kterém úkonu zaujmout, to vše už je o znalostech, které terapeut získá v průběhu odborného školení metody MFK. Vyšetřování myokinetické aktivace metodou MFK je opakovatelné a srovnatelné. Ke každému pacientovi přistupuje fyzioterapeut individuálně. Každé vyšetření má svůj vlastní a pevně stanovený systém. Terapeut má při vyšetření k dispozici expertní systém MFK. Na monitoru počítače je obrázek s přesnou vyšetřovací polohou pacienta včetně popisu místa, kde má terapeut klást odpor. 55 Vyšetřovací polohy jsou upřesněny s ohledem na co možná největší izolaci svalu ze skupiny, ve které za normálních okolností pracuje. Z tohoto důvodu jsou testovány několikamilimetrové úseky ze svalového rozsahu aplikací stupňovitého tlaku a pozvolného uvolnění. S vyšším či prudším zatížením by mohlo dojít k přetížení svalu, což není cílem vyšetření. Sval je buď silný v první části vyšetření, sevře se na místě nebo se úplně uvolní a pohybuje se ve větším rozpětí. Proto je třeba naučit se vycítit rozdíly v prvních milimetrech testu na pevný (blízký normální síle svalu pacienta), nebo rozměklý. Může se ovšem stát, že sval je tzv. hraniční, a svůj skutečný stav nám dá poznat až při opakovaném vyšetření. Při běžné svalové síle je možno sval užívat opakovaně bez brzké známky stop únavy. Ovšem pokud sval začne v průběhu vyšetření pacienta bolet, je třeba vyšetření zastavit a označit sval jako oslabený ve své aktivitě. Pokud terapeut posoudí stav svalu jako normální, musí si být zcela jistý, že reakce svalu byla skutečně neomylná, spolehlivá, jistá, rychlá, okamžitá, s nezpochybnitelnou výdrží, a při opakovaném vyšetření kvalitativně stejná jako při prvním vyšetření. Opakem takového stavu je reakce s opožděným nástupem, sníženou výdrží a sníženým zrychlením. 56 Skutečnost, zda sval je či není v pořádku, zaznamená fyzioterapeut do počítačového programu a expertní systém MFK ho zařadí na jasně defnované místo. Pro svalový systém je to anatomická poloha, pro nervový systém inervace svalů atd. Expertní systém pracuje s daty, která jsou do něj terapeutem vložena. Při hodnocení „odpovědi“ svalu na jeho myokinetickou aktivaci musí terapeut pečlivě rozhodnout, zda sval je či není v pořádku, zda je v normativním stavu. Expertní systém MFK nabízí terapeutovi posloupnost vyšetřovacích poloh v jasně defnovaném pořadí. Vždy klade důraz na symetrické vyšetřování obou polovin těla. Nehodnotí se přitom lepší nebo horší polovina, ale vždy obě strany současně. Vyšetření všech vyšetřovaných poloh nabízených expertním systémem MFK je nutné vždy zrealizovat. Systém vyšetření nutí fyzioterapeuta pracovat komplexně, ukládá zaznamenané údaje, a proto je může při následném vyšetření znovu využít ke zhodnocení zlepšení či zhoršení stavu pohybového systému. Díky tomu je zachycen i ten nejmenší problém, v běžné praxi snadno přehlédnutelný, a terapeut je na něj upozorněn. Unavitelnost terapeuta je věcí, se kterou expertní systém MFK počítá, a proto je ve prospěch pacienta nutí pracovat vždy přesně a komplexně. 57 Na konci léčby je nutné vyšetření chybných svalů zopakovat. Vyšetřují se přitom pouze ty svaly, ve kterých byla na počátečním vyšetření zaznamenána změna proti normě. Pacientovi je tak umožněno se přesvědčit o účinnosti terapie. Obecně lze konstatovat, že v ordinacích je bohužel stále velmi rozšířen způsob vyšetření hybného systému pacienta, kdy tento na základě pokynu terapeuta vykonává nebývalé množství úkonů, aniž by byl informován o jejich funkci a smysluplnosti, aniž by byl poučen o systému vyšetřování. Obecně platí pravidlo, že pacient by měl být informován o aktuálním stavu svého pohybového systému neprodleně po jeho zjištění. Vždyť obeznámení pacienta s jeho zdravotním stavem, vede k jeho motivaci a k aktivní spolupráci. Metoda MFK neprovádí pasivní jednostranné vyšetřování ze strany terapeuta. Upřednostňuje především aktivní spolupráci a informovanost o jednotlivých krocích, při kterých připoutává terapeut pozornost pacienta k řešení zjištěných nedostatků. 3.2.6 ZÁSADY PŘI VYŠETŘOVÁNÍ MYOKINETICKÉ AKTIVACE Poloha vyšetřovaného musí být konstantní. Fixace a odpor musí být konstantní. Směr, rychlost a odpor musejí být v průběhu pohybu zachovány. Pohyb je izotonický, umožní posoudit nejen sílu, ale také koordinaci. 58 Po zapsání zjištěného údaje do expertního systému MFK přikročí fyzioterapeut k dalšímu kroku. Totéž provádí na druhostranné končetině. Při vyšetřování terapeut s pacientem diskutuje o jednotlivých nálezech. 3.2.7 VYŠETŘOVACÍ POLOHY Veškeré vyšetřovací polohy určené expertním systémem MFK musejí být terapeutem respektovány a prováděny v přesném pořadí dle metodické řady. Expertní systém MFK nabízí vyšetřovací polohy v takové posloupnosti, v níž je brán v úvahu průběžný nález. V případě vyšetření pouze základních svalových skupin nebo v případě nutnosti detailního prověření svalového řetězce, systém tuto možnost průběžně automaticky nastavuje. V tomto případě je tedy zohledňován funkční stav postury člověka při každé vyšetřované poloze. Expertní systém MFK nabízí tyto varianty vyšetřovacích poloh a obrázků. 59 Obr. 3.1: Terapeut vyšetřuje pacienta. 60 3.2.7.1 FLEXORY KRKU Obr. 3.2: Test 61 FUNKCE Při jednostranné akci působí úklon páteře na stranu působícího svalu a rotují ji na stranu opačnou, při oboustranné akci působí předklon krční páteře. Musculus longus capitis předklání hlavu. POLOHA Pacient leží na zádech a provede předklon hlavy, horní končetiny volně podél těla. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na čelo vyšetřovaného. FIXACE Lehkým tlakem dlaně stlačujeme dolní polovinu hrudníku. POHYB Požádáme pacienta, aby se proti odporu na pokyn pokusil maximální silou předklonit hlavu. 62 3.2.7.2 MUSCULUS DELTOIDEUS ANTERIOR – KLAVIKULÁRNÍ ČÁST Obr. 3.3: Test 63 FUNKCE Addukce, předpažení a vnitřní rotace z různého postavení paže. POLOHA Pacient leží na zádech a horní končetinu předpaží do úhlu 30°, hřbetem ruky nahoru. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na dorsum jeho zápěstí. FIXACE Přitom mu fxujeme svou druhou rukou rameno z frontální strany. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou předpažil. 64 3.2.7.3 MUSCULUS PECTORALIS MAJOR - PARS STERNOCOSTALIS Obr. 3.4: Test 65 FUNKCE Addukce a vnitřní rotace paže. POLOHA Pacient leží na zádech a horní končetinu předpaží, hřbetem ruky mediálně. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na dorsum pacientova zápěstí. FIXACE Přitom mu fxujeme svou druhou rukou druhostranné rameno z frontální strany. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou addukoval horní končetinu. 66 3.2.7.4 MUSCULUS PECTORALIS MAJOR – PARS CLAVICULARIS Obr. 3.5: Test 67 FUNKCE Addukce a vnitřní rotace paže. POLOHA Pacient leží na zádech, horní končetinu předpaží, hřbetem ruky proximálně. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na dorsální stranu pacientova zápěstí. FIXACE Svou druhou rukou fxujeme druhostranné rameno z frontální strany. POHYB Pacienta požádáme, aby proti odporu na pokyn maximální silou addukoval horní končetinu. 68 3.2.7.5 MUSCULI ABDOMINALES Obr. 3.6: Test 69 FUNKCE Plynulá flexe trupu z polohy vleže do sedu. POLOHA Pacient leží na zádech, horní končetiny zkříží na paže, dolní končetiny flektuje v kolenou, plosky nohou položí na podložku a provede předklon hlavy a nadzvednutí hrudníku nad podložku až k dolnímu úhlu lopatek. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na rameno vyšetřovaného. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou předklonil hrudník. 70 3.2.7.6 MUSCULUS RECTUS FEMORIS (ČÁST MUSCULUS QUADRICEPS FEMORIS) Obr. 3.7: Test 71 FUNKCE Musculus quadriceps femoris – extenze kloubu kolenního. Musculus rectus femoris je pomocný flexor kyčelního kloubu. POLOHA Pacient leží na zádech a dolní končetinu flektuje v kyčli do 105° a bérec vodorovně s podložkou. ODPOR 1 Klademe odpor položením extendovaných prstů ruky vyšetřovatele proximálně pately. ODPOR 2 Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky proximálně od hlezenného kloubu ventrálně. POHYB 1 Požádáme jej, aby proti odporu na pokyn vyšetřovatele maximální silou flektoval dolní končetinu v kyčli. POHYB 2 Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou extendoval dolní končetinu v koleně. 72 3.2.7.7 MUSCULUS PIRIFORMIS Obr. 3.8: Test 73 FUNKCE Abdukce, extenze a zevní rotace kyčelního kloubu. POLOHA Pacient leží na zádech s flektovanou dolní končetinou v kyčli a koleně v 90°. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na vnitřní okraj paty. FIXACE Fixujeme flektovanou dolní končetinu shora v oblasti kolene. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl zevní rotaci v kyčli. 74 3.2.7.8 MUSCULUS POPLITEUS Obr. 3.9: Test 75 FUNKCE Vnitřní rotace bérce při flexi kolena. POLOHA Pacient leží na zádech s flektovanou dolní končetinou v koleně 90°, v kyčli ve 100° a lehké zevní rotaci v kyčli. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky zároveň na vnitřní stranu špičky nohy a vnější stranu kolena. POHYB Požádáme pacienta, aby se proti odporu na pokyn pokusil zároveň o provedení vnitřní rotace bérce. 76 3.2.7.9 MUSCULUS SARTORIUS Obr. 3.10: Test 77 FUNKCE Flexe, abdukce a zevní rotace kyčelního kloubu, flexe a vnitřní rotace kolenního kloubu. POLOHA Pacient leží na zádech s flektovanou dolní končetinou v koleně 90°, v kyčli ve 130° a zevní rotaci v kyčli 10°. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na patu v místě úponu Achillovy šlachy na calcaneus. FIXACE Vyšetřovatel fixuje vyšetřovanou končetinu na koleně zepředu. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl flexi v koleně. 78 3.2.7.10 MUSCULUS PSOAS Obr. 3.11: Test 79 FUNKCE Zajišťuje flexi a zevní rotaci kyčelního kloubu. POLOHA Pacient leží na zádech a flektuje celou dolní končetinu do 30° a zároveň obdukuje dolní končetinu do 30°. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na mediální okraj paty pod kotníkem. FIXACE Přitom mu fixujeme svojí druhou rukou pánev na druhé straně na spina iliaca anterior superior. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou flektoval a mírně addukoval šikmo nahoru dolní končetinu. 80 3.2.7.11 MUSCULUS TENSOR FASCIACE LATAE Obr. 3.12: Test 81 FUNKCE Pomocný flexor, abduktor a vnitřní rotátor kyčelního kloubu. Napíná iliotibiální trakt a jím pak působí i na zevní rotaci tibie. POLOHA Pacient leží na zádech a fektuje celou dolní končetinu do 45° v kyčelním kloubu a zároveň addukuje dolní končetinu do 45°. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na laterální okraj paty pod kotníkem. FIXACE Přitom mu fxujeme svojí druhou rukou pánev na stejné straně na spina iliaca anterior superior. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou abdukoval dolní končetinu. 82 3.2.7.12 MUSCULI ADDUCTORES FEMORIS Obr. 3.13: Test 83 FUNKCE Addukce stehna POLOHA Pacient leží na zádech s extendovanými dolními končetinami. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na vnitřní okraj paty. FIXACE Vyšetřovatel fixuje svoji druhou horní končetinou nárt druhé dolní končetiny. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl addukci dolní končetiny. 84 3.2.7.13 MUSCULUS GLUTAEUS MEDIUS (STŘEDNÍ SNOPCE) Obr. 3.14: Test 85 FUNKCE Středními snopci provádí abdukci v kyčelním kloubu. POLOHA Pacient leží na zádech a abdukuje celou dolní končetinu do 40° na podložce. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na laterální okraj paty pod kotníkem FIXACE Přitom mu fixujeme svojí druhou rukou nárt druhé dolní končetiny. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou abdukoval dolní končetinu. 86 3.2.7.14 MUSCULUS TIBIALIS ANTERIOR Obr. 3.15: Test 87 FUNKCE Dorsální flexe a supinace nohy. POLOHA Pacient leží na zádech s extendovanou dolní končetinou, noha ve středním postavení v hlezně. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na hřbety MTP kloubů nohy. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl supinaci a dorsální flexi nohy. 88 3.2.7.15 MUSCULUS PERONEUS LONGUS ET BREVIS Obr .3.16: Test 89 FUNKCE Pronace nohy, pomocná plantární flexe a abdukce nohy. POLOHA Pacient leží na zádech a extendovanou dolní končetinou, noha v plantární flexi. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na MTP 5. kloub z dorsální strany. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl pronaci nohy z plantární flexe. 90 3.2.7.16 MUSCULUS TIBIALIS POSTERIOR Obr. 3.17: Test 91 FUNKCE Plantární flexe a supinace nohy. POLOHA Pacient leží na zádech s extendovanou dolní končetinou, noha v plantární flexi a supinaci. ODPOR Následně klademe odpor obloukovitým směrem na mediální hranu nohy zavěšením se na ní proti směru pohybu. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou supinoval nohu. 92 3.2.7.17 EXTENZORY KRKU Obr. 3.18: Test 93 FUNKCE Při jednostranné akci působí úklon a rotaci páteře na stranu působícího svalu, při oboustranné akci působí vzpřímení páteře a zaklánění hlavy. POLOHA Pacient leží na břiše a provede záklon hlavy, horní končetiny volně podél těla. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na přechod temene hlavy do záhlaví. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl záklon hlavy. 94 3.2.7.18 MUSCULUS TERES MAJOR Obr. 3.19: Test 95 FUNKCE Zapažení spolu s addukcí a vnitřní rotací humeru. POLOHA Pacient leží na břiše se zapaženou, abdukovanou a vnitřně rotovanou horní končetinou v 90° flexi v lokti s hřbetem ruky na zádech. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na ulnární stranu lokte. FIXACE Vyšetřovatel druhou rukou fixuje dlaň vyšetřované horní končetiny. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl vnitřní rotaci paže. 96 3.2.7.19 MUSCULUS ERECTOR TRUNCI (ET CAPITIS) – SYSTÉM SPINOTRANSVERSÁLNÍ Obr. 3.20: Test 97 FUNKCE Rotuje páteř na svou stranu. POLOHA Pacient leží na břiše, trup rotován, hřbety rukou položeny na bederní oblast mediálně. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na dorsální stranu ramena. FIXACE Fixujeme zadní stranu stehna kontralaterálně. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou rotoval trup směrem vzad. 98 3.2.7.20 MUSCULUS QUADRATUS LUMBORUM Obr. 3.21: Test 99 FUNKCE Při jednostranné kontrakci uklání bederní páteř. POLOHA Pacient leží na břiše. Vyšetřovatel provede úklon pánve extendovanými dolními končetinami o 15°. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na bérec v dolní třetině nad zevním kotníkem. FIXACE Pacient fxuje trup uchopením podložky pokrčenými horními končetinami. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl úklon pánve s extendovanými dolními končetinami. 100 3.2.7.21 MUSCULUS GRACILIS Obr. 3.22: Test 101 FUNKCE Addukce, flexe a extenze kyčelního kloubu, flexe a vnitřní rotace kolenního kloubu. POLOHA Pacient leží na břiše s dolními končetinami paralelně. Testovanou končetinu flektuje do 125° v kolením kloubu a zevně rotuje kyčli do 10°. ODPOR Následně klademe odpor na vnitřní stranu paty. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn provedl maximální silou vnitřní rotaci kolena. 102 3.2.7.22 MUSCULUS ILIACUS Obr. 3.23: Test 103 FUNKCE Flexe v kyčli a zevní rotace stehna. POLOHA Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 125° v kolenním kloubu a provede vnitřní rotaci kyčle 10%. ODPOR Následně klademe odpor na vnější stranu paty. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl zevní rotaci v kyčli. 104 3.2.7.23 MUSCULUS GLUTEUS MAXIMUS Obr. 3.24: Test 105 FUNKCE Zadní snopce provádí extenzi a zevní rotaci, přední snopce addukci dolní končetiny POLOHA Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 90° v kolenním kloubu s maximální extenzí v kyčli. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na dorsální stranu stehna. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn s maximální silou extendoval flektovanou dolní končetinu. 106 3.2.7.24 MUSCULUS BICEPS FEMORIS Obr. 3.25: Test 107 FUNKCE Flexe v kloubu kolenním. Při flektovaném kolenu zevní rotátor bérce. POLOHA Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 90° v kolenním kloubu. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na patu v místě úponu Achillové šlachy na calcaneus. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou fektoval bérec. 108 3.2.7.25 MUSCULUS SOLEUS Obr. 3.26: Test 109 FUNKCE Plantární flexe a supinace nohy při flektovaném kolenu. POLOHA Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 90° v kolenním kloubu a provede plantární flexi nohy. ODPOR Následně klademe odpor uchopením paty ze stran. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl plantární flexi v hlezenním kloubu. 110 3.2.7.26 MUSCULUS GASTROCNEMIUS Obr. 3.27: Test 111 FUNKCE Plantární flexe v talokrurálním kloubu při extendovaném kolenu. POLOHA Pacient leží na břiše extendovanou dolní končetinou, s nohou mimo podložku s plantární flexí nohy. ODPOR Následně klademe odpor položením prstů terapeuta nad MTP 1 kloub. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl plantární flexi v hlezenním kloubu při extendovaném kolenu. 112 3.2.7.27 MUSCULUS TRAPEZIUS HORNÍ ČÁST Obr. 3.28: Test 113 FUNKCE Zvedá ramena k uším. POLOHA Pacient stojí a zvedne rameno nahoru a k němu ukloní hlavu. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů zároveň na rameno shora a na regio temporalis. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou zvedl rameno a uklonil hlavu. 114 3.2.7.28 MUSCULUS LATTISSIMUS DORSI Obr. 3.29: Test 115 FUNKCE Provádí zapažení, vnitřní rotaci a addukci paže. POLOHA Pacient stojí a zapaží extendovanou horní končetinu dlaní vzad do 20°. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky na pacientovo zápěstí. FIXACE Fixujeme svou druhou rukou stejnostranné rameno zepředu. POHYB Požádáme pacienta, aby maximální silou zapažil. 116 3.2.7.29 MUSCULUS SUPRASPINATUS Obr. 3.30: Test 117 FUNKCE Fixuje hlavici humeru do kloubní jamky, a tak umožňuje deltovému svalu začít pohyb. Pomáhá při abdukci paže, rotuje zevně. Abdukce testuje musculus supraspinatus spolu s akromiální částí musculus deltoideus. POLOHA Pacient stojí a předpaží horní končetinu do 25° a zároveň 45° abdukuje a rotuje zevně. ODPOR Terapeut klade odpor položením extendovaných prstů ruky na pacientovo zápěstí. FIXACE Přitom mu fxujeme svou druhou rukou stejnostranné rameno. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou předpažil ve vyšetřovací poloze. 118 3.2.7.30 MUSCULUS SERRATUS ANTERIOR Obr. 3.31: Test 119 FUNKCE Přidržuje lopatku k hrudníku a současně tahem za mediální okraj, zejména za dolní úhel, vytáčí dolní úhel lopatky zevně. Lopatka tak svými pohyby doplňuje pohyby ramenního kloubu. Vytočení dolního úhlu lopatky zevně je podmínkou pro abdukci paže nad horizontálu. Při fxované lopatce sval pomáhá zdvihat žebra (pomocný vdechový sval). POLOHA Pacient stojí a předpaží povýš od sagitální linie do 50°, hřbetem ruky nahoru. ODPOR Klademe jej položením extendovaných prstů ruky na pacientovo zápěstí. POHYB Vyzveme pacienta, aby na pokyn kladl odpor a maximální silou z předpažení vzpažil. 120 3.2.7.31 MUSCULUS TRAPEZIUS STŘEDNÍ ČÁST Obr. 3.32: Test 121 FUNKCE Přitahuje lopatku k páteři. POLOHA Pacient stojí s upaženou horní končetinou, dlaní vpřed. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů na dorsální stranu zápěstí. FIXACE Vyšetřovatel fxuje stejnostranné rameno z frontální strany. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou provedl zapažení v horizontále. 122 3.2.7.32 MUSCULUS TRAPEZIUS DOLNÍ ČÁST Obr. 3.33: Test 123 FUNKCE Addukce lopatky a kaudální posun lopatky. Addukce s depresí. POLOHA Pacient stojí s upaženou extendovanou horní končetinou dlaní vpřed. ODPOR Následně klademe odpor položením extendovaných prstů zároveň na ulnární stranu předloktí distálně. FIXACE Vyšetřovatel fxuje svou druhou rukou stejnostranné rameno shora. POHYB Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou připažil. 124 3.2.7.33 MUSCULUS RHOMBOIDEUS MINOR ET MAJOR Obr. 3.34: Test 125 FUNKCE Posun lopatky k páteři a vzhůru. POLOHA Pacient stojí s horní končetinou připaženou a f	Translation - English 15 Foreword Physiotherapy is a field, which significantly disadvantaged compared to other medicinal fields. It assesses and corrects the muscle dysbalances, which can not be displayed simply as a structure disruption. A fracture, prolapsed disc are objective data, whereas pain is subjective phenomenon. The fact is that sometimes it is beyond physiotherapist capacity to make a responsible analysis of the state of functional disorders of the patient’s body motion system during each visit in a short time as there are many elements having impact on the situation in the body. During their work physiotherapists may assume that they work only with limited range of information provided merely by the patient. In practice they often deal with the fact that the health related information provided by the patient and the thorough kinesiological analysis are not sufficient to both for proper evaluation of the actual situation. Application of practically tested physiotherapeutic plans, approved techniques or methods often does not lead to mutual satisfaction. Efforts of interconnecting physiotherapy and computer technology has proven to be extremely useful. This publication comprises application of such a method description that facilitates quick communication between the physiotherapist and patients. The physiotherapist inserts discovered disorders into a computer application which produces a visual projection of the entire locomotive system in a short time. The visualization provides comprehensive information and feedback to the physiotherapist as well as the patient. It improves application of therapeutic techniques and it abbreviates the overall time of treatment. The MFK Method, i.e. manual physiotherapeutic correction, is an abbreviation referring to the author’s initials. The MFK Method combines manual work of physiotherapists with computer system (hereafter only “expert MFK System”). The expert MFK System is a computer application developed in order to use the MFK Method. The system processes the medicinal data which the therapeutist uses while assessing the diagnosis and therapy of funcional disorders of locomotive system. The expert MFK System provides the physiotherapist with comprehensive information about various kinds of interrelation of the patient’s body motion functional disorders. The physiotherapist is given a larger area for his/her own creative work that is irreplaceable by technology. By the expert MFK System the patient is provided with visual representation of his/her ailment which enables him/her to participate better in active cooperation. 17 1. MFK SYSTEM 18 1.1 HUMAN INFORMATION SYSTEMS Live human body is an information network with immense variety of communication systems. They are cardiovascular, respiratory, nerve, skeletal as well as emotive and intuitive systems. The nerves themselves represent only communication paths. What activates them is the flow of impulses running via connecting lines of the nerves, synapsis intersections up to to the destination, where action is produced by decoding of the impulses. Muscles contract, relax, vessels shrink and drain, glands excrete secreta into circulation. The nerves as such are dead and insentient without the action producing impulses. They are give life only by the power of processes and actions (energy). This stimulation is responded not only byt the nerves but at the same time by so called humoral mechanisms, which are actuated with stimulus. Vegetative nerves provide impulse to some endocrine glands, first of all to the superordinate and controlling gland, i.e. pituitary gland (hypophysis). Hypophysis is interconnected with brain by lower cerebral cortex, hypothalamus, i.e. narrow stem, and its functional link to this central organ of nervous system is undoubted. Stimulated hypophysis excretes small doses of numerous hormones into blood. These hormones affect more remote glands with versatile spectrum of efficacy. Certain significance is represented by specific biologically active substances, i.e. biogenic stimulators which are released from cells destroyed or mechanically damaged. 19 The impulses originating from human psyche, i.e. from a human state of mind, must not be left out of consideration. These are crucial in the course of illness, they can hold back, slow down the complicated processes between nervous system and tissues or contrariwise accelerate these processes and in this way contribute to recovery. Many methods in working with motion take advantage of emotive and intuitive systems as for instance Feldenkreis Method, Ayurveda, acupuncture etc. The body uses its skin and muscles to perceive everything what is going on around it. The body is a living record and is appraised for its precise capability to register immediate reaction, feel and even anticipate beforehand. The body is an organism, which communicates its emotions through colour and temperature by motion and pain. The body and its parts serve as “storage units”. Memory is kept in images and feelings, in body cells themselves. The emotive system informs the body. It is clear that this works contrariwise as well. Each individual has his/her standard and at the same time there are different standards for each individual at a given time. These are unique and unrepeatable. In case that they are variable and evolving the person meets the rule and his/her locomotion system is functional. If there are any points of the motor system which do not react to any feedback then it is highly expectable that the moment of a functional disorder has occurred. Such long-term state leads to only thing – irreversible degenerative changes. 20 Changes in the regulation of locomotion, which express themselves in functional muscle changes forerun articular changes. By this, in a way, muscles partially represent the part of locomotion system to which all disorders are projected in a certain way. 1.2. TECHNICAL INFORMATION SYSTEMS If one takes over the lay comparison of the human brain to a computer, then the central nervous system (CNS) is the brain’s hardware and the genetically encoded character of the brains basic functions is its firmware. The software could then be described as the newly acquired functions in the form of motion patterns or programs, which CNS has mastered and with which, altogether with the fixed programs, it works with. In this sense the motor system is a very precisely assembled “machine” that does not let one know about itself until the first staggering, when we take care of it with all our carefulness and attention. Otherwise one mistake would cause another and it depends only on the working experience and practice of an expert - therapist whether he/she can restore the machine’s original functionality and error-free character. The organization of the motor system comprises of the following components: supportive (formed by skelet, joints and ligaments), power (muscles which through transformation of chemical energy into mechanical energy produce motion), managing (nervous apparatus) and logistic (it sets up and maintain conditions for the inner environment activity). If in one of the above-mentioned components destabilization occurs, that means the component function has been limited, we divide the destabilization into two categories. Reversible - which brings limitations or disability to make any physical 21 or mental activity in ordinary manner and irreversible - which brings loss of certain physical or mental functions, decreasing the individual’s chance to be of use in everyday life. Generally we can claim that in current physiotherapy one doesn’t get to observation of the actual basis of functional changes of the human motor system. We focus on its individual deficiencies, however, the way they manifest themselves in complexity often stays hidden to us. Human body works with unbelievable amount of information. Chemical substances, interdependencies of elements, tissues, systems, placements, functions, rules, behaviour, conditions and thousands of other indicators. All this information is essential for human body in order to function the way it should. When an error in “data” transmission occurs in the human organism, an illness is formed. Information systems process patterns of data and enable transmission of information that a user profits from. The expert MFK System used in MFK Mehtod contains and processes manually inserted data, elements. Anatomic elements of locomotor system, specific placements and functions, interrelations and patterns of the muscular system, articular system, nervous system, inner organs and skin, functional chaining of locomotive stereotypes. It does not leave out the therapeutic techniques of soft tissues, rules of reflexive therapy, mobilization techniques, electrotherapeutic techniques, exercise training elements and their sets. The results of the damaged 22 relations of elements are transparently presented to the therapeutist and client in the form of visual representation. Currently the information science is a new clinical field in physiotherapy. From point of view of diagnostics therapy looks at the general state of functional disorders of motor system from the perspective of interdependent relations. Up to now the professional skills of a physiotherapist have been based on high quality expert knowledge, practical skills and intuition. At the sessions a therapeut and a patient are involved in the communication. The expert system brings many advantages to the field of physiotherapy in which human factor is irreplaceable so far. In this way a new communication element is added to the therapeut-patient relationship by which both parties obtain overview of the state of the patient’s motor system as a whole in a short time. They are informed about the slightest locomotive system dysbalances, number and distribution of the muscular system functional disorders. The expert system supports both the physiotherapist and patient in thinking about the locomotive functional limitations and potentials in complex interrelations. 23 It facilitates observation of the changes development in time. The system's advantage is saving of time used for the required detailed kinesiologic analysis. Computer-assisted 3D model, representing the locomotion disorder in space, shows the client in restricted pose, i.e. stereotype. By this visual representation both the physiotherapist and patient can understand better where the pain comes from and the therapeut decides more easily on application of subsequent treatment practices, e.g. training exercise, soft techniques etc. The patient is given a more comprehensive general idea concerning the actual condition of his/her locomotion. Correct choice of the type of the treatment technique and the right order of their application plays a very significant role in improving the locomotor stereotypes of an individual. With the help of the sophisticated methodical practice the physiotherapist is able assess the up-to-date state of an individual and, if necessary, correct the eventual deficiencies. It is necessary to point out to the fact that the expert system application in examination, diagnostics and treatment of the human locomotion system in the form of computer data processing is great advantage when used in a proper way. For the present and next generations it is essential to keep improving this methodical field of physiotherapy. By the field development physiotherapy will earn prestige among patients. 24 1.3 THE MFK METHOD AND EXPERT MFK SYSTEM In his long-term professional work V. Janda always stressed the need for accurate examination of the patient, which is the most important precondition for rational therapy. In detail he analysed the question of functional disorders of human locomotion system, decreasing of muscular force on the functional background, i.e. pseudoparesis. The MFK Method takes up this approach. It enhances the findings and subject matters concerning locomotion systems with a modern and comprehensive physiotherapeutic approach. The MFK Method is based on the principles of the present physiotherapeutic practice and enriches it with the alternatives provided by the contemporary level of programming. As was mentioned above, through interconnection of a physiotherapist and the expert MFK System both the physiotherapist and patient are given enormous advantage not only in the field of communication but in the treatment effect as well. The expert MFK System processes data inserted by the physiotherapist regarding the disorders of the individual elements of the locomotor system. Subsequently, it visualizes the projections of the the patterns of its disorders and offers a suitable therapeutic method in order to keep the principle of applying the treatment technique chosen by the therapist onto specific location and in the specified order. 25 The work of a physiotherapist can be divided into following principle areas: 1. Initial interview - anamnesis; 2. Examination; 3. Diagnosis – projection of body systems; 4. Choice of therapy technique; 5. Check-up; 6. Planning of further therapy. 1.3.1 INITIAL INTERVIEW - ANAMNESIS During the initial interview the therapist carries out traditional type of anamnesis. The data regarding permanent, temporary, objective as well as subjective changes within the locomotor system tissues, which are communicated by the patient, are registered by the therapist in the form of visual representation int the expert MFK System. Into the visual map he or she records occurrences of bone fractures, localizations of scars on the skin, painful difficulties of muscles, joints, cramps etc. In the well-arranged table he or she writes detailed information concerning the given problem. 26 Figure 1.1: Visual map of anamnesis. In the visual map of the expert MFK System - anamnesis the following date are visualized. The right thigh bone fracture with now painless symptoms, an operation in the area of right medial knee with now painless symptoms, in the lumbar region of the spine L3-L5 a symptom of pain degree 3 (according to degrees of the pain scale) without structural changes on the spine, a symptom of simultaneous pain degree 3 (according to degrees of the pain scale) in the region of musculus quadratus lumborum and musculus glutaeus medius and a symptom of occasional difficulties in the region of the upper right part of musculus trapezius and atlanto-occipital articulation. 27 1.3.2 EXAMINATION After the initial interview as well as during each next visit of a client, the therapist carries out an examination evaluating myokinetic activation. He or she always compares right and left side. Specific change of myokinetic activation compared to the standard activity is recorded in the expert MFK System in the accurately determined placement. Figure 1.2: Therapist make an examination evaluating the myokinetic activation of musculi glutaei maximi. In the determined place the therapist performs the examination described bellow. 28 1.3.3 BODY SYSTEMS PROJECTION The mykonetic activation examination results are assessed by an algorithm based on the interdependencies of various body systems (nervous, muscular, articular and spinal). The relations between the changes of the myokinetic activation of the examined muscles against the standard activity are visualized on the diagnostic map of the muscular system within the expert MFK system. Figure 1.3: The diagnostic map of the muscular system within the expert MFK System. On the picture the relations between the changes of the myokinetic activation of the examined muscles against the standard activity. The saturation of visualization of certain muscle groups expresses symptoms of difficulties with the muscular system. 29 1.3.4 HISTORY OF RECORDS The expert MFK System facilitates saving of visual representations of individual diagnostic findings related to the muscular system, history comparison and assessment of the changes development. Figure 1.4: Comparison of four data records of the changes in myokinetic activation of muscles. In the visual representation of the individual findings one can see the changes of difficulties in the areas of the shoulder girdle and on the back sides of lower limbs. 30 1.3.5 CHOICE OF THERAPEUTIC TECHNIQUE After a thorough assessment of the acquired objective and subjective findings form anamnesis and the examination the physiotherapist selects suitable physiotherapeutic technique from the scale of techniques provided by the expert MFK System (stimulation of the system of reflexive points, massage of muscles, stimulation of trigger points (Trp) and tender points (TP), mobilization, electrotherapy, exercise etc.). The procedure and location of the selected technique interventions is elaborated according to the actual finding and carried out by the expert MFK System. An accurate application of the selected technique is entirely in the hands of the physiotherapist. Figure 1.5: The therapeutic map of the expert MFK System. In the front and rear views, the areas prepared for stimulation of trigger points are shown on the left side of the figures, and on the right side, the actual area offered for stimulation of trigger points. The physiotherapist finds the exactly localized part of the patient’s body for application according to his/her own skills. In the lower part of the map, the time data regarding the procedure of the selected technique is highlighted by the blue strip. 31 1.3.6 CHECKUP After each accomplished physiotherapy, the physiotherapist carries out a checkup of myokinetic activation of those muscles, which were marked as changed against the standard during the examination. These positions are displayed by the expert MFK System. In this way the client and the therapist are provided with an overview of the chosen therapy effectivity. Figure 1.6: Checkup Finally the expert MFK System evaluates the muscles which were marked as changed against the standard during the examination. The physiotherapist carries out a checkup of the muscles according to the offered examined positions. 32 1.3.7 PLANNING OF FURTHER THERAPY Based on the acquired findings from anamnesis, examination, diagnostics, physiotherapy procedure and final checkup the physiotherapist determines the date of next visit. Every time he or she plans only one visit. The next checkup visit is always determined in compliance with the current health condition of the patient. 33 2. ANAMNESIS 34 2.1 ANAMNESIS Each localized painful irritation takes effect in the segment, in which the painful structure is situated. In such segment one can in principle find a hyperalgic skin zone, muscle spasm, painful periosteal points, diminished mobility of the locomotion segment of the spine and sometimes one can anamnestically find inner organ dysfunction. In this way the changes can be clinically diagnosed an by the appropriate operating on the motor system it is possible to effect the changes on the other body systems. However, the aforementioned reflexive changes are not restricted only to a certain segment. In case of visceral disorders, viscero-visceral reflexes, gallbladder pain, heart failing, breathlessness etc. These suprasegmental reflexes are realized most distinctively in the locomotion system itself. For instance the acute segment blockage in the lumbar area induces the spasm of the whole erector spinae. Each localized restriction of motion affects the remote segments of the spine and induces a chain like reaction. Each serious disorder situated on the periphery evokes a reaction in the centre. 35 It is needed to discover the motion stereotypes used by the patient in relieving the pain states and work on their elimination as the elimination of pain does not necessarily mean automatic reduction of the learnt motion stereotype that could lead to repeated recurrence of the pain. In all aforementioned levels it possible to distinguish somatic and vegetative reaction to the pain stimulus. The somatic reaction occur within the locomotion system by the increased muscle tension or, to the contrary, attenuation. The motor stereotype is changed on the central level. At the central level pain is expressed in the form of stress. The vegetative changes are more diversified, hyperalgic skin zones, sweating and maximum ailments in tissues take place. Functional diagnostics and subsequent targeted therapy presuppose and require profound understanding of the functional changes within the motor system from the viewpoint of the therapist as well as the patient. The first input information provided during the initial interview with the patient are used in order to map out his/ her current state, clarify the pain causes and find out whether the patient is willing to participate actively in the process of treatment. After answering questions like: “What is bringing you to us? What troubles you? In which do you feel maximum pain? What is the way pain is manifested in? Is your pain unchanging and permanent or does its location change, and if it is so, where does it move to? Is your pain shooting into any places? Is there any special motion which induces this pain? Which activity increases your pain? How do you relieve this pain? 36 In what part of the day is your pain most intensive?”, the physiotherapist records determined data in the expert MFK System. The anamnesis data must also include the subjective emotions of pain as well as chronic injuries of muscular, articular, spinal and interior systems (operations, accidents, scars, chronic illness, genetic disease, allergy). The physiotherapist enters the data into the visual maps provided by the expert MFK System, which available for inspection at any time. During the checkup visits the physiotherapist notes and registers only changes in the expert MFK System. Figure 2.1: Illustration of the visual map entry in the framework of the expert MFK System - Anamnesis. 37 Displayed data was registered by the physiotherapist based on the information acquired from the patient: There is a tibia bone fracture on the right lower limb highlighted in the first record. In the records this fracture is kept a bone damage for the whole time. At the same time, the patient complains about extreme pain (degree 4 according to the degrees on the pain scale) in the area of lumbar spine, on the left, in the segment of lumbar vertebrae L3-L5. The marking of the tibia bone remains in the second record. At the first checkup, the patient’s subjective feeling of pain was changed (degree 2 according to the degrees on the pain scale). The localization of occurrence is unchanged. In the third record, the tibia bone markings remains. During the second checkup, the patient’s feeling of pain was changed (degree 1 on the pain scale) as well as the localization was shifted. In the fourth record, the tibia bone marking remains. At the third checkup, the patient’s feeling of pain in the area of lumbar spine faded away, only an imperceptible occasional pain emotion in 0-1 pain degree in the L5 vertebra location. After recording of the current anamnesis the examination of myokinetic activation follows. This myokinetic activation examination is necessary for more accurate specification of the physiotherapist’s understanding of pain indicated by the patient. Both the physiotherapist and the patient understand better the interrelation between the pain generation and the actual difficulties when looking at the anamnesis and diagnostic maps. 38 For clarification purposes the additional detailed anamnestic questions follow next and the in the course of subsequent visits. Types of question concerning the description of a working day with all the activities carried out by the patient, including all the activities regarding hygiene, clothes wearing, eating, occupation, motion monotony, physical activity, relationships in private and at work are essential for completing the entire anamnestic interview, because all these aspects can effect the patient’s pain and difficulties. Other needed information leading to discovering the cause of pain states of the patient are those concerning his/her appetite, regular drinking regime, urinating or sexual behavior. It is needed to find out if the patient regularly takes any medications. If this is the case, what types of medication they are and what they are used for. The work anamnesis makes an inquiry about the patient’s satisfaction with employment and with the requirements demanded from him/her, social anamnesis predicates on the family and partner relationships and his/her satisfaction with them. Last but not least, the family anamnesis is concerned with family background and detects whether his/her family members are still alive, to which social group it belongs to and in which health state they are. In examination of the motor system one must carefully observe the patient’s reactions to the motor functions examination as well as to the questions asked in the framework of the anamneses. This is the only way to find out what the actual pain really is and if it is not eventually burdened by his/her exaggerated selfexamination or self-pity. What is mapped is not only his/her body-control but also the mimics because only the information from both of these sources along with the results of the examination of muscle activity help in making thorough objective diagnostics. In making interviews with a patient the physiotherapist often represents a psychotherapist. V this sense the well led interviews are extremely effective means of improving the general psychosomatic state of a patient. The MFK Method gives great attention to the psychosomatic attitudes and motion stereotypes. The scope of this publication does not allow to make a detailed introduction to psychotherapeutic interview practices of the MFK Method led by a physiotherapist. This brief overview of the subject matter may perhaps show usefulness and needfulness of a well made dialogue between a physiotherapist and patient. The postural certitude (evenness, symmetry and balance) is fundamental for majority of human activities. Without its appropriate quality it is impossible to perform good quality physiologic motility. In order to maintain the right posture and motion, the musculature must be in uniform tension - tone, which is maintained by fine coordination of the muscle and vestibular proprioreceptors with various sections of central nervous system. If such coordination is disturbed, a man gets in a state of physical and mental incertitude, which can be observed not only in the muscular, articular, skelet and spine systems but also in the psychic system. 40 The way the motion patterns are created along the development of motor skills is identical to the way the patterns of mental behaviour and conduct of an individual are created and registered along with the psyche development. These patterns, or one can say stereotypes, tend to be disturbed by the external and internal environment all the time and always become a part of bigger or smaller incertitude. Not only the disorder nature and extent are significant but the time factor, i.e. duration of the disorder and the time of its effecting of other systems. 41 3. EXAMINATION 42 3.1 NEUROPHYSIOLOGIC AND MECHANICAL MODEL OF HUMAN POSTURE The neurophysiologic model of human posture is based on evolution kinesiology. Between the fourth and eighth week of life the basic scheme of automatic body control is formed. Until that time a newborn occupies asymmetric position with prevalence of the spine fexors, fexors, adductors and internal rotators on limbs, with the head reclination and anteversion of the pelvis. During the first three months of life this posture is gradually abandoned, extensors, abductors and external rotators start to participate, this means a balanced agonist and antagonist activity. Subsequently, this ideal scheme of body posture is engaged during the whole physiological development of a man. With accomplishment of a higher level of posture, i.e. sitting position, kneeling on all four and standing, the preceding older models of body postures can “come back” for certain period of time. The newer developmental model always includes the older model. Postural motorics is in the program before any motor skills exist, the same as nociceptive interaction. That is to say, every human being desposes of a genetically set up program of postural behaviour in order to achieve desired goal - movement. During maturing of central nervous system, the postural mechanisms begin to be applied. The predefined framework model remains “encoded” in a human being for the rest of her/his life. Due to environment effects and during life a human being forms a “database” of motor programs, motion stereotypes forming his or her individuality. 43 During the span of human life all kinds of nocireceptions to which the organism immediately reacts in order to achieve compensation. However, the compensatory motion patterns are unfavorable for a human being as well as for the long-term functionality. In fact genetically predetermined postural programs consist of firmly set system of points of support a the compensatory motion system becomes deflected; i.e. dysfunction is realized. In such case the basic pattern refuses obedience, deformation effects the motion system and subsequently the originally structural disorder becomes a functional disorder with all the known consequences. The human body is formed by parts creating systems. Individual parts of the systems and the systems themselves are supposed to express their own distinctive features. Muscles are supposed to provide movement, they should be flexible, joints are supposed to be movable, the spine is supposed to react flexibly in the individual vertebrae, bones are designed to support the body and provide the body with endurance, offal should provide fixity and stability of the body, blood vessels are supposed to interconnect separate body parts and provide nutrition for them, nerves should transfer information on life processes etc. With dysfunction of only one element, the limitation of this element occurs and at the same time the subsequent limitation is in certain degree transferred to all other elements. The cause of the blockades and pains is attributed to excess or one-sided overburdening, or insufficient or inadequate care for the individual systems and their elements. 44 The force of the individual parts and systems is extremely important and this fact should not therefore escape one’s attention. In locomotor system the interrelations of individual parts are structured in order to form an unusually solid unit. However, if only one of the parts is disturbed, disequilibrium is developed. From the mechanical point of view, the stability of locomotor structure is based on inner tension and is affected by the external environment. Muscles are bound in the specific places of bones and the bones are held by the muscles tension in exactly predetermined locations. The bones mechanical stability is ensured by inner tension (prestress), strength and flexibility of muscles, ligament and bones. In locomotor system the inner tension effect exceeds the effect of gravitation. One can turn a man upside down, yet this does not affect the shape and form of his locomotor system at all. It is natural that the possible deformation of the locomotor system that is formed by the internal and external force depends on the muscles and bones flexibility. Nevertheless, this mechanical viewpoint regarding the stability of locomotor system in no way collides with the nervous supervision of locomotor system, which coordinates the whole structure of motor symmetry by sophisticated interconnection of nerve receptors. 45 In this way, it is legitimate to claim that there are several levels ensuring human being stability. The level of psyche that provides of the impulse of will or constraint to make a move in certain direction. The nervous level, which collects and governs the reflexes leading to governing organs of the movement. The mechanical level, fulfilling the function of equilibrium of physical elements forming the consequent mechanical stability of a human being. There are 206 bones in the human body. They hold muscles, connective tissues, tendons, ligament, cartilages in such positions that determine the characteristic dynamic shape of our bodies and prevent from collapsing of our bodies under the force of gravity. Although the motor system comprises of many separate parts, it is necessary to assess the system as whole. For instance, when a musculus ilipsoas is contracted on one hand by reason of attenuation, than on the other hand there is a limitation of the pelvis movement. This disorder leads to changes of the pressure load on the sole of the foot and thereby to tension of other muscles. This results in transformation of the whole carriage of body, altering the functional positions of the body internal organs and restriction of their function. The change also occurs in psycho-biochemical balance of individuality, affecting other body cells. 46 3.2 EXAMINATION OF MYOKINETIC ACTIVATION To answer the question concerning the function of motor system, i.e what the functional disorder of motor system is from the complex view, such examination method must be used, which clarify the myokinetic activation of individual muscles of the whole muscular system. The mere examination of the muscular system with the eyes looking and fingers touching is not sufficient. At the first contact with a patient, the MFK method fist of all places emphasis on repeated kinesiologic examination carried out by a given procedure governed by the MFK System, strictly adhered by the physiotherapist. Simultaneously, dysbalance is tested, which facilitate provision of a sophisticated outline of the overall functional disposition of motor stereotypes. The physiotherapist records this examination results into the expert MFK System. The examination gives rise to the possible assessment of functional state of muscular apparatus. In course of the examination, the therapist records specific cases of muscle attenuation in the expert MFK, which does not require distinction between a symptom and presence of the pathological background. The examination is not a measurement but the quality assessment of muscle motion formation, i.e. its activity. 47 The same way kinesiology uses the technique of muscle testing in order to determine the treatment need and effectivity, the MFK Method derives benefit from the results of the myokinetic activation examination for assessing of dysbalances and determining of the therapeutic techniques leading to muscular balance renewal, which is essential for good body carriage. The myokinetic activation examination is the first and the last step used in this methodology. In order to achieve the most effective therapeutic results, the points of attenuation need to be discovered, more precisely the cause-effect relationship has to be studied. The causes lie in the limitation of the individual muscle motion realization compared against the standard, creating either symmetric or asymmetric stability, eventually, motor system instability. The myokinetic activation examination often discovers such cases of attenuation, which a physiotherapist would usually consider to be a good finding or a finding with accepted limits; with minor or no significance. These are exactly the values which can be found most frequently in a human body; they can significantly disturb the stability of the whole and the initially “insignificant” finding can eventually become a serious problem of the whole motor system. For the MFK Method, the difference of at least 50 % disparity is not sufficient. The needed and possible division line is the distinction capacity starting with the level of 15 % irrespective of the fact that the patient is a right-hander or left-hander. 48 In this regard, the methodology is not transferable and it depends on receptibility, sensitivity, coordination, sense of rhythm and last but not least it depends on duration of professional practice of each therapist. The myokinetic activation examination is not a demanding activity, but it requires appropriate scope of experience. Despite of this it is possible to learn it. It is also possible thanks to the fact that the expert MFK System gives only two choices: write down or not write down the discovered standard deviation of muscle motion realization. One therapist differs from another in ability to find the finest details which facilitates more detailed and higher quality measurement. However, it is not deficient when a beginner therapist distinguishes only the more evident changes during the myokinetic activation examination because in the end he or she will arrive to the same finding model in the context of the whole anyway. The examination results differ only in the entries of percentage value of the aforemetioned changes. The evaluation of the myokinetic activation values requires concentraded practice. During the examination the physiotherapist must take into consideration not only the patient’s individuality but he/she has to acknowledge his or her age during the examination as well. That is to say that a child will hardly be as strong as an adult. Resilience which is demonstrated in testing of some children is often surprising and, on the contrary, the adult people often demonstrate lesser strength than it would be expected. One individual’s level of “functional properties of muscle” is simply higher and the level of other individuals is lower. 49 This is also reflected in their nature, abilities, skills, endurance, capacity etc. Therefore it is always necessary to find another muscle and compare it with the weaker muscle. In examining an athlete or a body-builder it rather difficult to find muscle attenuation for their muscle kinetic activity exceeds the muscle activity of an ordinary person many times. In such casse it necessary consider carefully even the minimal difference as the muscle attenuation symptom. For objective examination, the patient may be helpful by informing the therapist about the ways his/her feels during the examination. 3.2.1 THE MUSCLE ACTIVITY CHANGES COMPARED TO THE STANDARD In the course of muscle activity, the individual motor units are activated in a non-synchronous manner, the growth of muscle is gradual and it is impossible to achieve the moment of peak muscle force. Instruction: “Make a move with maximum force” means that the patient makes a movement by synchronization of all motor units (time summation) during which the maximum force is achieved, however, only for a short time and at the expense of increasing muscle fatigue. The aforementioned imply that, at normal circumstances, the muscle which is not impaired can not have the same capacity all the time as the synchronization is achieved only in the end of a movement and on a shortterm basis. In pathological circumstances this synchronization may come about even at the lower endeavor intensity. 50 According to Kenna incoordination has evolved inside of muscle. It can be prevented by limiting the range of motion. The inhibited muscles may be manifested in the muscle shortening, tone increase, tenderness to palpation or reversely in hypotonia, i.e. decreased muscle tone. Practical experience has proved that muscle that is in a any way impaired or changed tends to more frequent and increased fatigue state. Contrariwise, muscle with full myokinetic activation provides for the adequate facilitation of motor system, it secures it with dependability and flexibility. Such muscle is fully engaged in motion stereotypes of an individual and it serves in fully-fledged course of his/her life reliably. 3.2.2 EXAMINATION FEEDBACK During the examination of specific muscle’s myokinetic activation, the therapist must always be aware of the fact that by bringing the hands and fingers into contact with the body he or she is using pressure receptors and motion receptors and that he/she takes advantage of spatial perception as well. At the same time perception of pressure, motion and positon is interconnected. This is impossible to do by any instrument application at one time, therefore the equipment of a human being appears to be unsurpassed in this sense despite technology development. Each movement therapist makes in the course of examination generates an intervention into the body-system and induces patient’s reaction, which can be noticed as so call back reaction of another individual. The therapist’s impulse and the patient’s reaction represent instant and unrepeatable event. However, the therapist’s interventions are not faithfully reproducible. 51 Why? On the hands, there is an extremely high number of receptors that therapist uses in the examination. Therefore a human hand is the highest quality detector for disclosing the real nature of motion function of a tissue and there is no such equipment which could replace it. Therefore it is a paradox that many therapist refuse using touch and sight a by this they lose their most powerful allies in motor system treatment. 3.2.3 MUSCLE FORCE GRADING The muscle tests are based on the studies of Pohl and Williams. In Czech Republic it was thoroughly elaborated by Janda. The scale for the muscle force determination distinguishes following basic grades grade 0 = no evidence of muscle contractility grade 1 = muscle twitching, palpable or visible, no joint motion grade 2 = complete range of motion against with gravity eliminated grade 3 = complete range of motion against gravity, however, without any manual resistance grade 4 = complete range of motion against gravity with moderate manual resistance corresponding to standard force grade 5 = complete range of motion against gravity with full resistance corresponding to maximum force 52 From contemporary point of view it is evident that for functional disorders assessment this type of test with 0-5 grades is insufficient. Due to the functional background the attenuation of muscle force (i.e. pseudoparesis) often reaches the grade 4 or 5. Only in exceptional cases it gets around the grade 3 and lower. The grade 5N (normal) corresponds to a normal muscle, or let us say, a muscle which functions very well. In the complete range of motion, the muscle is capable of surpassing considerable external resistance, however, this does not guarantee good quality muscle and all its functions. At first sight it can appear as healthy, only the second look discloses the muscle’s easy fatigability. That is why the myokinetic activation examination technique is particularly important as it discovers values which are close to the standard. Consequently, such a limited and small testing scale is completely insufficient for determining motion dysbalances connected with motor system functional disorders. The unbelievably large scope of muscle impairment possibilities between the grade 4 and 5 is alarming indeed. Therefore, in similar cases, it is essential to assess muscle fatigability, i.e. its myokinetic activation against resistance. 3.2.4 PHYSICAL MUSCLE ACTIVITY The field measuring the locomotor muscle activity is called kinesiology. Trigger points presence in muscles causes change in the quality of their locomotor function. 53 At the same time the majority of trigger points are hidden, i.e. inarticulate. However, the quality change of motor function is changing during the examination and it is possible to disclose this change only at the final examination. Physical muscle activity is divided to three types of contraction: Concentric Isometric Contraction - muscle is actively shortening, contracting. This might be happening during the whole course of motion when moving slowly. Nevertheless, muscle may be contracted very quickly at the beginning of motion and the subsequent motion may be caused by inertia. Fast muscle contraction at the beginning of motion is indicated as ballistic contraction and is characterized by rapidity and slow fatigability. Static Isometric Contraction - the length of the muscle does not change. No visible change can be registered during this type of contraction, even though the motion is in progress. For instance, the muscle activity can be observed during hardening of the muscle belly. This model examples are represented by consequently different endurances and contractions which are extremely tiring as the blood and lymph circulation in muscles is restricted. Eccentric Contraction - breaking or contraction realized by muscle lengthening, is such muscle activity where a muscle performs certain motion in opposite direction than it usually does. Making systematic testing K. Lewis often observed that after any physiotherapeutic system intervention, e.g. after manipulation, local anesthesia, needle application, post-isometric muscle relaxation or skin stretching out, the weakened muscles generate more force than during the first examination in case of functional motor system disorders. 54 This provides clear evidence for the following conclusion: muscle spasms, trigger zones, hyperalgic skin zones, skin fold as well as the skin stretchability can be modified or adjusted eventually. 3.2.5 MYOKINETIC ACTIVATION EXAMINATION PROCEDURE Damage or impairment of the muscle motility function can be disclosed only if one acknowledges the fact that the standard muscle reaction differs and is changeable in case of every individual. This means that each patient cannot be assessed according to predetermined pattern, but he or she must be approached individually, his/her situation and state must be assessed objectively and the results should be recorded in the expert MFK System. The skills obtained during the professional MFK Method training enables the therapist to chose the adequate manner of examination, the postion of the patient at a particular act e.t.c. Examining myokinetic activation with the MFK Method is reproducible and comparable. The physiotherapist approaches each patient individually. Every examination has its own, strictly defined system. During examination the therapist takes advantage of the expert MFK System. The image on the computer screen shows the patient’s exact examination position including description of the location which the therapist is supposed to create resistance to. 55 Examination positions are specified in regard with to the highest level of isolation of a muscle from a muscle group in which it normally functions. For this reason a few millimeter sections of muscle range are tested by gradual application of pressure and its slow release. The stronger or more rapid pressure application could result to muscle overloading, which is not the goal of the examination. In the first of examination, the muscle is either strong and contracts outright or relaxes completely and moves in larger range of motion. However, it may happen that the muscle quality is so called boundary and it the real quality can be found only after repeated examination. With the standard muscle force, the muscle can be used repeatedly without early sign of fatigue. When, however, the muscle begins to cause pain during the examination, it is necessary to stop the examination and mark the muscle as attenuated in its activity. If the therapist acknowledges that the state of the muscle is standard, he/she must be totally assured that the muscle reaction was in fact unfailing, reliable, secured, rapid, instant, with undoubted endurance and qualitatively equal to the reaction in the first examination. The contrary state is represented by a reaction which with delayed formation, reduced endurance a lower acceleration. 56 The fact of whether the muscle is in order or not is recorded in the computer program by the physiotherapist and the expert MFK System files it to a clearly defined place. In case of the muscular system it concerns the anatomic position, in case of the nervous system it comprises the nerve innervation etc. The expert system works with data entered by the physiotherapist. In assessment of the “answer” of the particular muscle to its myokinetic activation the physiotherapist must carefully decide whether the muscle is in order or not, i.e. whether is in a normative state. The expert MFK System provides the therapist with a sequence of examination positions in the exactly defined order. It always puts emphasis on symmetrical examination of both halves of the body. It does not assess the better or worse half but both halves at the same time. It alway necessary to carry out the examination of all the positions offered by the expert MFK System. The examination system forces the physiotherapist to work in a complex manner, saves the recorded data and thereby the physiotherapist is able to use the data in the subsequent examination again in order to assess improvement or deterioration of the motor system state. By this he/she is enabled to detect even the slightest, in common practice easily overlookable problem and the therapist is notified about it. Fagitability of therapists is a matter, which the expert MFK System counts with and therefore it forces them to work alway exactly and in a complex for the benefit of patients. 57 In the end of treatment, the examination of defective muscles is necessary to repeat. In this case therapists examine only those muscles in relation to which the change against the standard was noted in the initial examination. This enables patients to be convinced about the therapy efficiency. In Generally it can be claimed that in usual medical practice there is a widely spread way of examination of motor system during which the patient performs too many acts without being informed about their function and purpose, without being advised on the examination system. It is generally accepted rule that a patient should be informed about the current state of his/her motor system immediately after its recognition. Especially if it true to say that informing the patients with their state of health results the patient being motivated and cooperating actively. By the MFK Method a therapist does not carry out passive, one-sided inspection. The method gives priority to active cooperation in and foreknowledge of individual steps, in the course of which the therapist draws patient’s attention to resolving of the discovered deficiencies. 3.2.6 MYOKINETIC ACTIVATION EXAMINATION PRINCIPLES The position of the examined person must be constant. Fixation and resistance must be constant. Direction, speed and resistance must be maintained in the course of motion. The motion which is isotonic facilitate both force and coordination assessment. 58 After recording of the discovered detail in the expert MFK System, the physiotherapist proceeds with following step. The same is carried out on the other limb. The examining therapist consults the particular findings with the patient. 3.2.7 EXAMINING POSITIONS The therapist must respect all the examining positions determined by the expert MFK System and he/she must use them in the precise order of the methodical succession. The expert MFK System provides the examining positions the sequence in which a transitional finding is taken account of. The system continuously automatically sets up this function in case of separate basic muscle groups examination or in case that a more detailed revision of muscle chain is needed. By this the functional condition of human posture in each examining positions is taken into account. The expert MFK System enables the following variants of examining positions and images: 59 Figure 3.1: Therapist examining a patient. 3.2.7.1 NECK FLEXORS Figure 3.2: Test 61 FUNCTION During one-sided activity, the spinal incline takes effect to one side of the active muscle and it rotated to the opposite side, during two-sided activity, the spine is bends forward. Musculus longus capitis bending the head forward. POSITION The patient lies on the back and bends the head forward with upper limbs hanging freely along the body. RESISTANCE Subsequently, a resistance is provided by putting the extended fingers of on the forehead of the examined person. FIXATION Meanwhile the shoulder is fixed by the other hand from the front. MOTION The patient is asked to raise the arm forward with the maximum force against the resistance. 64 3.2.7.3 MUSCULUS PECTORALIS MAJOR - PARS STERNOCOSTALIS Figure 3.4: Test 65 FUNCTION Adduction and internal rotation of the arm at the shoulder. POSITION The patient is lying on the back and raises the arm forward medially with the back of the hand upward. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by putting of the extended fingers on dorsum of the patient’s wrist. FIXATION The other should is meanwhile fixed by the other hand of the therapist from the front. MOTION The patient is asked to adduct the upper limb against the resistance with the maximum force. 66 3.2.7.4 MUSCULUS PECTORALIS MAJOR - PARS CLAVICULARIS Figure 3.5: Test 67 FUNCTION Adduction and internal rotation of the arm. POSITION The patient is lying on the back, the upper limb is raised forward with the back of the hand proximal. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by putting of the extended fingers on the dorsal side of the patient’s wrist. FIXATION The other should is meanwhile fixed by the other hand of the therapist from the front. MOTION The patient is asked to adduct the upper limb against the resistance with the maximum force. 68 3.2.7.5 MUSCULI ABDOMINALES Figure 3.6: Test 69 FUNCTION Continuous trunk flexion from a lying position to a sitting position. POSITION The patient is lying on the back, he/she crosses the arms, bends the lower limbs at the knee, places the foot slabs on the underlay and performs a bend-forward of the head and lifts the chest off the underlay up to the inferior angles of the scapulas. RESISTANCE Subsequently, resistance is made by putting the extended fingers on the shoulder of the examined person. MOTION The patient is asked to bend the chest forward against the resistance with the maximum force. 70 3.2.7.6 MUSCULUS RECTUS FEMORIS (THE PART MUSCULUS QUADRICEPS FEMORIS) Figure 3.7: Test 71 FUNCTION Musculus quadriceps femoris – knee joint extension. Musculus rectus femoris is the hip joint supporting flexor. POSITION The patient is lying on the back bending the knee at the hip to 105 Degrees and the shin bone is held horizontally above the underlay. RESISTANCE 1 The resistance is created by putting the extended fingers of the examiner proximally to patella. RESISTANCE 2 Subsequently, the resistance is provided by putting the extended fingers proximally to the ankle joint ventrad. MOTION 1 At the examiner’s order the patient is asked to bend the lower limb against the resistance with the maximum force at the hip. MOTION 2 The patient is asked to extend the lower limp against the resistance with the maximum force at the knee. 72 3.2.7.7 MUSCULUS PIRIFORMIS Figure 3.8: Test 73 FUNCTION Abduction, extension and external rotation of the hip joint. POSITION The patient is lying on the back with the lower limb bended at 90 degrees at the knee and hip. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the edge of the inner side of the heel. FIXATION The bent lower limb is fixed from the upper side of the knee area. MOTION The patient is asked to perform external rotation against the resistance with the maximum force at the hip. 74 3.2.7.8 MUSCULUS POPLITEUS Figure 3.9: Test 75 FUNCTION Internal rotation of the shin bone during knee flexion. POSITION The patient is lying on the back with lower limb bent at 90 degrees at the knee, 100 degrees at the hip and with the hip slightly externally rotated. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing of the extended fingers on the inner side of the forefoot and on the inner side of the knee at the same time. MOTION The patient is asked to make attempt to perform the internal shin bone rotation against the resistance at the same time. 76 3.2.7.9 MUSCULUS SARTORIUS Figure 3.10: Test 77 FUNCTION Flexion, abduction and external rotation of the hip joint, flexion and internal rotation of the knee joint. POSITION The patient is lying on the back with the 90 degree lower limb flexion of the knee, 130 degree flexion of the hip and 10 degree external rotation of the hip. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the heel at the place of the Achilles tendon’s attachment to calcaneus. FIXATION The examiner fixes the examined limb front the front of the knee. MOTION The patient is asked to perform a maximum force flexion of the knee against the resistance. 78 3.2.7.10 MUSCULUS PSOAS Figure 3.11: Test 79 FUNCTION It enables flexion and external rotation of the hip joint. POSTION The patient is lying on the back and bends the whole lower limb to 30 degrees and abducts the lower limb to 30 degrees at the same time. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the medial edge of the heel under the ankle joint. FIXATION At the same time the patient’s pelvis is fixed by the other hand of the examiner on the other side, i.e. on the anterior superior iliac spine. MOTION The patient is asked to perform a maximum force flexion against the resistance and at the same time to slightly abduct his/her lower limb sideways and upward. 80 3.2.7.11 MUSCULUS TENSOR FASCIACE LATAE Figure 3.12: Test 81 FUNCTION Subsidiary flexor, abductor and internal rotator of the hip joint. It enables the iliotibial tract tension by which it also facilitates tibial external rotation. POSITION The patient is lying on the back and bends the whole lower limb to 45 degrees at the hip joint and abducts the lower limb to 45 degrees at the same time. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the lateral edge of the heel under the ankle joint. FIXATION At the same time the patient’s pelvis is fixed by the other hand of the examiner on the same side, i.e. on the anterior superior iliac spine. MOTION The patient is asked to perform maximum force lower limb abduction against the resistance. 82 3.2.7.12 MUSCULI ADDUCTORES FEMORIS Figure 3.13: Test 83 FUNCTION Thigh abduction POSITION The patient is lying with the extended lower limbs. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the internal edge of the heel. FIXATION The examiner fixes the metatarsus of the other lower limb by his/her upper limb. MOTION The patient is asked to perform maximum force lower limb abduction against the resistance. 84 3.2.7.13 MUSCULUS GLUTAEUS MEDIUS (GLUTEUS MEDIUS) Figure 3.14: Test 85 FUNCTION Through the gluteus medius muscle the hip joint abduction is carried out. POSTION The patient is lying on the back and abducts the whole lower limb to 40 degrees on the underlay. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the lateral edge of the heel under the ankle joint. FIXATION Meanwhile, the therapist fixes the metatarsus of the other limb by the other hand. MOTION The patient is asked to perform the maximum force lower limb abduction against the resistance. 86 3.2.7.14 MUSCULUS TIBIALIS ANTERIOR Figure 3.15: Test 87 FUNCTION Dorsal flexion and supination of the foot. POSITION The patient is lying on the back with the lower limb extended, the foot is in the middle position of the ankle. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the upper sides of MTP joints of the foot. MOTION The patient is asked to make the maximum force supination and dorsal flexion of the foot against the resistance. 88 3.2.7.15 MUSCULUS PERONEUS LONGUS ET BREVIS Figure 3.16: Test 89 FUNCTION Foot pronation, supplementary plantar flexion and abduction of the foot. POSITION The patient is lying on the back with the lower limb extended, the foot is in plantar flexion. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the fifth MTP joint from the dorsal side. MOTION The patient is asked to perform the maximum force foot pronation out of the plantar flexion position against the resistance. 90 3.2.7.16 MUSCULUS TIBIALIS POSTERIOR Figure 3.17: Test 91 FUNCTION Plantar flexion and supination of the foot. POSITION The patient is lying on the back with the lower limb extended, the foot is in plantar flexion and supination. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided in the bow-shape direction by hanging on to the medial edge of the foot against the motion direction. MOTION The patient is asked to perform the maximum force foot supination against the resistance. 92 3.2.7.17 NECK EXTENSORS Figure 3.18: Test 93 FUNCTION During one-sided action it causes the incline and sideway rotation of the spine to the side of the actuating muscle, during both-sided action it facilitates spine erection and backward bending of the head. POSITION The patient is in prone position and bends the head backwards, the upper limbs freely lying along the body. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the area g between the vertex and occiput of the head. MOTION The patient is asked to perform the maximum force bending of the head backward against the resistance. 94 3.2.7.18 MUSCULUS TERES MAJOR Figure 3.19: Test 95 FUNCTION Backward bending with adduction and internal rotation of the humerus. POSITION The patient is in prone position with the abducted and internally rotated upper limb bent backwards at 90 degree flexion at the elbow with the back of the hand placed on the back. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the ulnar side of the elbow. FIXATION The other hand of the examiner fixes the palm of the examined upper limb. MOTION The patient is asked to perform the maximum force internal rotation of the arm against the resistance. 96 3.2.7.19 MUSCULUS ERECTOR TRUNCI (ET CAPITIS) – SPINOTRANSVERSE SYSTEM Figure 3.20: Test 97 FUNCTION It rotates the spine to its side. POSITION The patient is lying in prone position, the trunk rotated, the backs of hands placed on the lumbar area medially. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the dorsal side of the shoulder. FIXATION The back side of the thigh is fixed contralaterally. MOTION The patient is asked to perform the maximum force trunk rotation in the backward direction against the resistance. 98 3.2.7.20 MUSCULUS QUADRATUS LUMBORUM Figure 3.21: Test 99 FUNCTION During the one-sided contraction it bends the lumbar spine sideways. POSITION The patient is lying in prone position. The examiner makes the sideway bend of the pelvis with the extended lower limbs by 15 degrees. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the shin bone at the lower third above the outer ankle. FIXATION The patient fixes the trunk by holding the underlay with the bent upper limbs. MOTION The patient is asked to perform the maximum force sideway pelvis bending with the extended lower limbs against the resistance. 100 3.2.7.21 MUSCULUS GRACILIS Figure 3.22: Test 101 FUNCTION The hip joint abduction, flexion and extension and the knee joint flexion and internal rotation. POSITION The patient is lying in prone position with the lower limbs paralleled. The examined limb is bent to 125 degrees at the knee and the hip is externally rotated to 10 degrees. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by pressing on the inner side of the heel. MOTION The patient is asked to perform the maximum force internal rotation of the knee against the resistance. 102 3.2.7.22 MUSCULUS ILIACUS Figure 3.23: Test 103 FUNCTION Flexion in the hip and external rotation of the thigh. POSITION The patient is lying in prone position and bends the lower limb to 125 degrees at the knee joint and makes the 10 % internal rotation of the hip. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by pressing on the outer side of the heel. MOTION The patient is asked to perform the maximum force external rotation of the hip against the resistance. 104 3.2.7.23 MUSCULUS GLUTEUS MAXIMUS Figure 3.24: Test 105 FUNCTION The back gluteus maximus muscle makes the extension and external rotation, the front gluteus maximus muscle makes adduction of the lower limb. POSITION The patient is lying in prone position and bends the lower limb to 90 degrees at the knee joint with maximum extension at the hip. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the dorsal side of the thigh. MOTION The patient is asked to perform the maximum force extension of the bent lower limb against the resistance. 106 3.2.7.24 MUSCULUS BICEPS FEMORIS Figure 3.25: Test 107 FUNCTION The knee joint flexion. The external rotator of the shin bone during the knee flexion. POSITION The patient is lying in prone position and bends the lower limb to 90 degrees at the knee joint. RESISTANCE Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the heel at the place of the Achilles tendon’s attachment to calcaneus. MOTION The patient is asked to perform the maximum force flexion of the shin bone against the resistance. 108 3.2.7.25 MUSCUL

Master's degree - Masaryk University in Brno, Czech Republic

Years of experience: 20. Registered at ProZ.com: Oct 2016.

N/A

Adobe Photoshop, memoQ, Microsoft Excel, Microsoft Word, OmegaT, Trados Studio, SDLX, Trados Studio, XTM

Bio

I am a linguist with the master degree on English philology. As a translator with over 13-year long full-time experience in this translation business (euroscript, Amplexor (US, Luxembourg, Hungarian, Portugees, Polish, German and Swiss Amplexor offices and Semantix), I specialize in a wide variety of fields with the European Commission as my main client. The core field I translate the most is related to legal and legislative texts and technical translations in a wide range of areas, e.g. construction, engineering, transport, medicine, life science, media, radio interface, environment, finance, computer systems (software), agriculture, communications between governments and institutions, marketing etc.

Keywords: Czech, Slovak, legislation, technical, computer, environment, agriculture, media, medicine, marketing. See more.Czech, Slovak, legislation, technical, computer, environment, agriculture, media, medicine, marketing, European Commission. See less.

Profile last updated
Jun 20, 2023

More translators and interpreters: English to Czech - Czech to English - Slovak to English More language pairs

Your current localization setting

Select a language

You have native languages that can be verified

Your current localization setting

Select a language