This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.
Affiliations
This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.
Services
Translation, Editing/proofreading, Subtitling
Expertise
Specializes in:
Education / Pedagogy
Cinema, Film, TV, Drama
Also works in:
Social Science, Sociology, Ethics, etc.
Psychology
Philosophy
Esoteric practices
History
Folklore
Religion
More
Less
Rates
Portfolio
Sample translations submitted: 2
English to Czech: Reading from Paulo Freire General field: Social Sciences Detailed field: Education / Pedagogy
Source text - English A Teenager Who Considered Himself Ugly
Paulo Freire had a happy childhood, but at a very early age, like the majority of Brazilians from the Northeast, he knew the meaning of huger and misery. He was eight when the effects of the world economic crisis of 1929 were felt in the Northeast of Brazil. In 1931 the crisis made the Freire family move to Jaboatão, twelve miles from Recife, where survival seemed less difficult. Paulo was thirteen when his father died. These problems meant that his studies had to be put off. He only entered the ginásio (high school), now the fifth series of the first grade, when he was sixteen. All his classmates were eleven or twelve.
Paulo Freire recounts that almost all his classmates were well-dressed, well-fed, and came from homes which had a certain culture. “I was tall, lanky, wore pants which were too short and risked begin made fun of because of their length.” He admits that he had the feeling that he was an ugly teenager. He rejected his own body, which was too bony. He was afraid of asking questions in class because, as he was older than his classmates, he felt obliged to ask questions that were more intelligent and pertinent than the rest of the class.
But living in Jaboatão, playing knockabout games of soccer, he also had contact with children and teenagers from poor rural families and the children of workers who lived in the hills or near the canals. “My experience with them,” says Paulo Freire, “helped me to get used to a different way of thinking and expressing myself. This was the grammar of the people, the language of the people, and as an educator of the people I devote myself today to the rigorous understanding of this language.”
Translation - Czech Teenager, který si připadal ošklivý
Paulo Freire prožil šťastné dětství, ale v útlém věku, jako většina Brazilců, pocházejících ze Severovýchodního regionu, poznal, co je to hlad a chudoba. Bylo mu osm let, když Severovýchodní region postihly následky celosvětové ekonomické krize z roku 1929. V roce 1931 byla Freireova rodina donucena přestěhovat se kvůli krizi z Recifu do 12 mil vzdáleného Jaboatãa, kde byl život o něco snazší. Když bylo Paulovi 13 let, zemřel mu otec. Všechny tyto problémy způsobily, že Paulova studia musela být odložena. Teprve v 16 letech začal studovat střední školu. Jeho spolužákům bylo buď 11 nebo 12 let.
Paulo líčí, že téměř všichni jeho spolužáci byli dobře oblečení, živení a pocházeli z rodin s určitou tradicí. „Byl jsem vysoký, vytáhlý a nosil kalhoty, které byly moc krátké, takže jsem riskoval, že se mi kvůli tomu budou ostatní smát.“ Přiznává, že se cítil jako ošklivý teenager. Odmítal vlastní tělo, které bylo příliš kostnaté. Měl strach se ve třídě ptát na různé otázky, protože se jako starší cítil povinen klást jen takové, které by byly inteligentní a patřičné.
Ale vyrůstání v Jaboatãu s sebou přineslo také bouřlivé fotbalové hrátky a kontakt s dětmi a teenagery z chudých venkovských rodin nebo s dětmi, jejichž rodiny žily v kopcích či blízko kanálů. „Díky gramatice a jazyku, které používali, jsem se naučil přemýšlet jiným způsobem i se jinak vyjadřovat. Dnes se jako vzdělavatel lidí snažím s velkou precizností věnovat tomu, abych porozuměl jazyku svých žáků.“
English to Czech: Nature and Human Nature General field: Social Sciences Detailed field: Psychology
Source text - English Introduction
Where do we belong? Our attitudes toward built, modified, or natural environments seem to reflect conflicts between positive and negative characteristics of each. The city is a source of stimulation and opportunity, but also a place of noise, crime, and pollution. Wilderness may provide an escape from urban ills, but the price is often a loss of convenience and comfort, and a different set of dangerous. Even pastoral landscapes of cultivated fields and small villages are difficult to distinguish reliably from suburbia – a place that is increasingly regarded with ambiguity.
Many authorities report that natural landscapes are generally preferred over urban scenes (e.g., R. Kaplan, S. Kaplan, 1989; Ulrich, 1993). Built settings with at least some natural elements are also preferred over those without (Herzog, 1989; Sheets, Manzer, 1991). But what is the definition of “naturalness”? Often “natural environment” is never explicitly defined. When it is, the definition usually equates natural with the absence of humans or contrasts natural with built environments. Is nature found only in a wilderness? It so, what are the characteristics of a true wilderness? Many North Americans would agree with the view, codified by wilderness legislation, that wilderness exists only in paces that show absence of human activity.
Of course, many people never have an opportunity to visit a wilderness. Persons from an urban background may have a much different definition of nature than those from more rural areas, but elements of nature may be important for them, too. Some researchers define nature in terms of the presence of discrete natural elements such as vegetation or water, acknowledging the potential for small natural elements such as street trees or artificial ponds to temper the city (Mausner, 1999).
Translation - Czech Úvod
Kam patříme? Zdá se, že to jak přistupujeme k lidmi vybudovaným nebo přírodním prostředím, odráží naše konflikty mezi pozitivními a negativními vlastnostmi obou. Město pro nás představuje místo možné stimulace, příležitostí, ale také hluku, kriminality a znečištění. Můžeme utéct do divoké přírody a zbavit se městských neduhů, často za to ale zaplatíme ztrátou vymožeností, pohodlí a vystavíme se tím různým nebezpečím. Dnes je obtížné se spolehlivostí rozlišit dokonce i upravená políčka pasteveckých krajin od předměstí a periferií měst, na která stále častěji nahlížíme s rozporuplností. Mnoho odborníků udává, že přírodní krajiny jsou obecně preferovanější před prostředími městskými (Kaplan, Kaplan, 1989, Ulrich, 1993). Stejně tak městská prostředí, kde se nachází alespoň minimum přírodních složek, preferujeme více než ta, kde zeleň chybí (Herzog, 1989, Sheets, Manzer, 1991). Ale co to vlastně znamená, že je něco „přírodní“? Pojem „přírodní prostředí“ je zřídkakdy explicitně definován. Pokud ho někdo definuje, je často přirovnáván k přírodě, které se nedotkl člověk, nebo je staven do kontrastu s uměle vybudovanými prostředími. Můžeme přírodu najít pouze v divočině? Pokud ano, jak lze charakterizovat skutečnou divočinu? Mnoho severoameričanů by souhlasilo s názorem, který je ustanovený v ekologické legislativě (wilderness legislation), že divoká příroda se nachází pouze na místech, kde je absence jakékoliv lidské aktivity. Mnoho lidí také nikdy nemělo příležitost divokou přírodu navštívit. Lidé s městským zázemím se mohou ve svých definicích přírody velmi lišit od těch, kteří žijí ve více venkovských oblastech, ale i pro ně mohou mít přírodní prvky význam. Někteří výzkumníci definují přírodu jako prostředí, v němž jsou přítomny jednotlivé přírodní složky jako je rostlinstvo nebo voda; uznávají také potenciální vliv malých přírodních prvků, jako jsou pouliční stromy nebo umělá jezírka pro zmírnění městských prvků (Maixner, 1999).
More
Less
Experience
Years of experience: 15. Registered at ProZ.com: Jul 2010.
Expertise